INFORMACE
Astronomického ústavu AV ČR listopad 2001 - únor 2002 |
Na žádost Akademické rady byl vypracován dokument, který shrnuje současné představy o vývoji Astronomického ústavu na nejbližších sedm let. Pozornost byla věnována převážně následujícím bodům:
Dokument, který přetiskujeme, připravil ředitel ústavu a projednala ho a schválila Vědecká rada AsÚ.
Výhled do budoucnosti počátkem roku 2002 s ohledem ke stavu astronomie a astrofyziky v ČR v procesu zapojování do projektů v rámci Evropského výzkumného prostoru.
Podává: Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. -- ředitel ústavu
Východiskem jsou existující výzkumné programy Astronomického ústavu AV ČR, které budou rozvíjeny a propojovány s mezinárodními projekty především v rámci EU. Snahou je spojování pracovních skupin do větších tematicky zaměřených celků zahrnujících odborníky z různých institucí v ČR a zahraničí. Jedná se hlavně o propojení s projekty Evropské kosmické agentury (ESA), projekty velkých přístrojů na Kanárských ostrovech a o zapojení do klíčových projektů Evropské jižní observatoře (ESO). Členství v těchto celoevropských organizacích doposud překračuje finanční možnosti ASÚ.
Výpočetní technika: Rozvoj všech disciplín podle bodu 1-9 je podmíněn výkonnou výpočetní technikou, která bude průběžně inovována a rozšiřována. Předpokládáme, že za tímto účelem bude během následujících 7 let třeba vynaložit 10-15 mil. Kč.
Byty: Obtížným problémem nastupující generace mladých vědeckých pracovníků zůstává nízká platová úroveň a těžkosti s bydlením. Během následujícího sedmiletého období bude nutné řešit obnovu bytového fondu včetně ubytoven a noclehárny pro pozorovatele.
V pátek osmého února přijela na první oficiální návštěvu Astronomického ústavu předsedkyně AV ČR Doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., spolu s místopředsedou AV Ing. Vladimírem Nekvasilem, DrSc., a RNDr. Tomášem Růžičkou, CSc., tajemníkem místopředsedy AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.
Setkání proběhlo u čtvercového stolu ve staré zasedací místnosti v Kosmické laboratoři, zúčastnilo se ho 13 pracovníků ústavu. Asi hodinová diskuse se nesla v přátelském a uvolněném duchu, a byl to opravdu rozhovor, ne monolog ze strany předsedkyně AV či ředitele ústavu a tiché naslouchání ze strany ostatních zúčastněných. Ze začátku se mluvilo hlavně o výzkumu probíhajícím na ústavu a postavení AsÚ v rámci Akademie, ale brzy se hovor stočil k tematice mladých vědeckých pracovníků, získávání nových studentů a spolupráce s vysokými školami. Na závěr bylo zmíněno světelné znečištění a zákon o ochraně ovzduší, který byl v té době po odmítnutí v Senátu a před dalším projednáváním v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Doc. Illnerová jménem biologů vyslovila souhlas s omezováním světelného znečištění (i když ji k tomu, pravda, vedly jiné důvody než astronomické), a zdůraznila význam střídání světla a tmy pro živé organismy.
Ze zasedací místnosti se paní předsedkyně s doprovodem odebrala na střechu Kosmické laboratoře, kde za silného větru vyslechla výklad J. Borovičky spojený s předváděním prvního prototypu automatické bolidové kamery. Ze střechy se hosti odebrali do místnosti skupiny mikroakcelerometru. Výklad L. Sehnala a R. Peřestého se týkal fyzikálního principu přístroje, jeho realizace na satelitu MIMOSA, přípravy startu i očekávaného přínosu pro zpřesnění modelu vysoké atmosféry. Následoval oběd v ondřejovské jídelně, který všem velmi chutnal. Odpoledne navštívila paní předsedkyně s doprovodem místnost patrolní služby Slunce s odborným výkladem P. Heinzela, M. Karlického, F. Zlocha a T. Vaňka. Na závěr návštěva shlédla 65 cm dalekohled pro výzkum asteroidů s výkladem P. Pravce a před rozloučením ještě alespoň zvnějšku spatřila modernizované budovy HSFA 1 a 2.
Paní předsedkyni AV ČR se na Observatoři v Ondřejově velmi líbilo a loučili jsme se slovy, že mnoho ještě zbývá k předvedení, a proto bude nutné přijet znovu.
J. Palouš, S. Ehlerová
Výstava INVENCE 2001 byla součástí Dnů vědy a techniky 2001 (v rámci této akce probíhají např. Dny otevřených dveří na ústavech Akademie). Hlavním pořadatelem výstavy byl jako každý rok AMAVET, Asociace pro mládež, vědu a techniku.
Zajištěním prezentace našeho ústavu na Invenci byli letos pověřeni pracovníci skupiny galaxií oddělení dynamické astronomie S. Ehlerová, P. Jáchym, A. Růžička a R. Wünsch. Stejně jako loni jsme dostali k dispozici stánek 2x3 metry. I výzdoba byla hodně podobná té loňské: na stěnách panely z Kosmické laboratoře, na stole model MACKA. Dále jsme promítali videokazety o ústavu a na notebooku ukazovali fotografie jednak historické z doby budování observatoře, jednak současné. Z ne úplně jasných důvodů byl k našemu výstavnímu prostoru připojen malý koutek, kde vystavoval Ústav analytické chemie, takže někteří návštěvníci pravděpodobně získali dojem, že na Astronomickém ústavu se měří obsah cukrů v ovocných šťávách a naopak, že Ústav analytické chemie vypouští družice, ale celkově toto ``sjednocení'' bylo možná i ku prospěchu věci, protože Dr. Přibyla z ÚACH věděl o výzkumu kosmických materiálů a dalších obdobných technických záležitostech asi víc než naši (přinejmenším někteří) demonstrátoři. A my jsme se aspoň poučili o způsobech měření cukrů ve šťávách, mléku, vínu apod.
Kromě Astronomického ústavu se výstavy Invence zúčastnilo dalších asi deset ústavů Akademie, převážně z prvního a druhého vědního oboru (třetí vědní obor byl zastoupen pouze Ústavem pro klasická studia). Dále vystavovaly vysoké školy, Domy dětí a mládeže, střední školy a několik málo průmyslových podniků.
O prezentaci našeho ústavu byl poměrně velký zájem. Přicházeli samozřejmě ti, kteří se o astronomii zajímají sami od sebe (obvykle se ptali na novinky z astronomie a astrofyziky). Velkou pozornost budil projekt Mimosa, model MACKA přilákal spousty lidí (stejně jako další družice -- Magiony, které vystavovala ÚFA). Hodně návštěvníků projevilo zájem o videokazety (nejenomže se vydrželi dívat docela dlouho, ale ptali se, jestli by si je nemohli půjčit v knihovně ústavu - možná bychom o tom mohli pouvažovat). Obecně se mi zdálo, že úroveň ``public relations'' našeho ústavu je, v akademickém měřítku, vysoká.
Je samozřejmě těžké říct, které stánky či exponáty byly nejúspěšnější, ostatně při vystavování vědeckých výsledků by nemělo jít o vnější efekt (i když výstava Invence je spíše o prezentaci ústavu než výsledků, a navíc většinu návštěvníků tvoří školní mládež). K nejnavštěvovanějším exponátům patřil robotický fotbalový tým Robohemia (VUT, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií), z akademických pak Magiony (ÚFA) a náš MACEK, model Národní seismické sítě (interaktivní exponát ``Vyrob si své vlastní zemětřesení'', GFÚ) a vůbec všechny vystavované přístroje, pokud pracovaly.
Výstava Invence 2001 slouží primárně k seznámení veřejnosti (a hlavně mládeže) s existencí a prací vědeckých pracovišť a tohoto účelu snad bylo letos v případě našeho ústavu dosaženo. Vedlejším produktem je utužování přátelských vztahů s jinými vystavovateli (ať už dalšími ústavy Akademie či úplně jinými subjekty), i tento úkol byl splněn.
S. Ehlerová
30.9. odešel z ústavu Jan Florian a nahradila ho Helena Hodanová. Zabývá se fotografickými a organizačními pracemi ve spojitosti s bolidovou sítí. Od 1.11. byl na 20% úvazek přijat Martin Jelínek. Těžiště jeho práce je na teleskopu BART. Pavel Koten obhájil 8.10. disertační práci na téma ``Světelné křivky slabých meteorů'' (vedoucí J. Borovička). Jan Štrobl obhájil diplomovou práci na téma ``Zpracování dat z CCD monitoru ROTSE University of Michigan'' (vedoucí R. Hudec). Úspěšně proběhlo v srpnu pozorování Perseid videokamerami, radarem, fotografickými kamerami a radiometrem. Byly zaznamenány i meteory s výškami začátku mezi 130-160 km a potvrdilo se, že tento dosud nevysvětlený fenomén není typický jen pro Leonidy. Zásluhou P. Přidala byla zvýšena citlivost radiometru (celooblohového fotoelektrického detektoru s hustým vzorkováním), takže nyní je již schopen zachytit rychlé meteory už od -2 magnitudy. V meteorickém radaru je ve zkušebním provozu první digitální výstup, který bude sloužit k měření rychlosti meteorů. Celooblohové bolidové kamery byly v průběhu října přestěhovány z domečku na plošině do nové pozorovatelny na střeše kosmické laboratoře, kde je mnohem lepší výhled až k obzoru. Po odstranění technických problémů s čidly srážek a oblačnosti bylo zahájeno dlouhodobé testování prototypu automatické bolidové kamery. Pozorovací program na 65-cm dalekohledu využívá od května novou kameru vybavenou tenkým CCD čipem, který zvýšil dosah o cca 0,5 magnitudy a umožnil rutinně detekovat objekty do V=20,5, čímž se také zvýšila přesnost fotometrie. Tento systematický program měření světelných křivek blízkozemních planetek ve spolupráci s AÚ UK přinesl několik pozoruhodných výsledků. Byl odhalen velký monolitický rychle rotující asteroid 2001 OE84. Jde o první takový případ, všechny ostatní známé monolitické asteroidy jsou menší než cca 200 metrů, tento má asi 1 km v průměru. Dále byl nalezen nový binární asteroid 2001 SL9 a pozorován asteroid 1999 KW4, na jehož binaritu jsme měli podezření již loni, ale teprve letos byla spolehlivě potvrzena radarem. Doplňkovým programem je sledování v Ondřejově objevených asteroidů. Celkem již zde bylo objeveno přes 700 asteroidů, očíslováno je dosud 168 z nich. Robotický dalekohled BART je v denním provozu, celkem již bylo získáno a analyzováno přes 4000 zkušebních CCD snímků. Vědecké těžiště je v detekci gama záblesků a v optické analýze vysokoenergetických zdrojů. Na provozu dalekohledu se významně podílí skupina studentů astrofyziky a informatiky MFF UK. Pokračují práce na projektu ESA INTEGRAL. Testovací data pro palubní experiment OMC poskytuje širokoúhlá kamera přístroje BART. Zúčastnili jsme se řady mezinárodních konferencí. P. Pravec přednesl zvanou přednášku o rotaci planetek na konferenci Asteroids 2001 v červnu v Palermu (Itálie). P. Spurný a J. Borovička přednesli zvané referáty o záření meteorů ve vysokých výškách a o pádu meteoritu Morávka na konferenci Meteoroids 2001 v srpnu v Kiruně (Švédsko). Široký ohlas měl článek a referát V. Šimona na konferenci v USA o barvách a svítivostech dosvitů gama záblesků.
J. Borovička, vedoucí oddělení MPH
V rámci práce byly studovány světelné křivky a atmosférické dráhy 238 meteorů patřících k hlavním meteorickým rojům i ke sporadickému pozadí. Průběh světelné křivky se liší meteor od meteoru, ale obecně jsou pro většinu meteorů blízké křivkám symetrickým, tedy s maximem jasnosti v blízkosti středu zářivé trajektorie. To je v souladu s modelem ``prachové koule''. Mezi jednotlivými meteorickými roji existují rozdíly, Leonidy jsou nejvíce křehké, naopak Geminidy nejvíce kompaktní. Výšková data ukazují mírný nárůst počáteční výšky s rostoucí fotometrickou hmotností pro Leonidy, Perseidy a Orionidy, zatímco pro Geminidy je tato veličina konstantní. Výšky maxima jasnosti a konce meteoru se opět chovají v souladu s výše zmíněným modelem. Podobné chování nevykazují sporadické meteory srovnatelné počáteční rychlosti.
Od 1. července 2001 nastoupila do stelárního oddělení na 40% úvazek jako pozorovatelka Lenka Šarounová. Tým pozorovatelů doplnil od 1. září 2001 nový pracovník Luděk Řezba.
V období od minulého semináře stelárního oddělení se konaly tři obhajoby disertačních prací pracovníků stelárního oddělění. 15. srpna 2001 obhájil v AsÚ v Ondřejově RNDr. Petr Hadrava, CSc. doktorskou disertační práci "Spektroskopie dvojhvězd" a byl mu udělen titul DrSc. 27. září 2001 obhájil na Přírodovědecké fakultě MU v Brně Mgr. Jiří Krtička doktorskou disertaci "Hydrodynamika hvězdného větru" a 8. října 2001 obhájil na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze Mrg. Miroslav Šlechta doktorskou disertaci "Star-Disc Interaction in Active Galactic Nuclei". Oběma byl udělen titul PhD.
Stelární oddělení navštívili v rámci pozorovacího programu skupiny HEROS Thomas Rivinius (ESO) a Monika Maintz (Heidelberg). Oba proslovili přednášku na mimořádných celoústavních seminářích.
1. listopadu 2001 byl kvůli závadě na modrém kanále odpojen od 2m dalekohledu ešeletový spektrograf HEROS a začalo pozorování pomocí nového CCD chipu ve spektrografu v coudé ohnisku. První výsledky ukazují, že se jedná o mimořádně kvalitní detektor.
J. Kubát, vedoucí stelárního oddělení
Seminář se týká interakce satelitu s akrečním diskem v jádru aktivních galaxií, což je téma, kterému jsem se věnoval ve své dizertační práci.
Řešeným problémem je pohyb satelitu (hvězdy s parametry podobnými Slunci) v rovině advekčního akrečního disku.
V první části podávám přehled efektů, které se berou v úvahu. Dominantním efektem je samozřejmě gravitace centrálního tělesa (supermasívní černé díry). K dalším diskutovaným efektům patří hydrodynamický odpor plynného prostředí disku, který brzdí pohyb satelitu a navádí jej na nižší a nižší dráhy, dále gravitační vliv disku jako malá porucha ke gravitaci centrálního tělesa, a případně pseudo-Newtonovská korekce gravitačního působení centrálního tělesa. Posledním efektem, jehož vliv je však pouze stručně nastíněn, je otázka dynamického (gravitačního) tření.
Ve druhé části prezentuji výsledky numerického modelu. Ukazuje se, že výrazný vliv na vývoj orbitálních elementů satelitu má přímé hydrodynamické tření, zatímco gravitace disku a pseudo-Newtonovská korekce centrálního potenciálu reprezentují malé poruchy a lze je ve většině případů zanedbat. Efekt, který nemusí být zanedbatelný, však způsobuje gravitační tření; tento efekt je však diskutován prozatím ne zcela konzistentně, protože model gravitačního tření v prostředí akrečního disku zatím není self-konzistentně vyvinut.
Od posledního řádného semináře oddělení (17.9. 2001) organizovalo
oddělení DA mimořádný seminář 10.12.2001, kde host oddělení profesor Habing
z Leidenu přednesl přednášku `` AGB stars as tracers of stellar populations''.
J. Vondrák a C. Ron se zúčastnili 23.9-28.9. v Bruselu konference
''Journées systèmes de référence spatio-temporels'', kde se
spoluautory z Francie a Rakouska přednesli společný referát. J. Vondrák se
zde účastnil i zasedání řídícího výboru IERS, jehož je předsedou. J. Palouš
navštívil 14.-22.10. Eurokonferenci ``Evolution of galaxies II'' na ostrově
La Reunion (Francie), kde byl členem SOC a přednesl referát, 23.-26.10. se
zúčastnil workshopu ``The Gould's belt''(ESO, Garching, SRN), kde přednesl
přednášku a 4.-10.11. pracoval v Observatoire de Paris
s F. Combes na společném projektu týkajícím se srážek galaxií.
Zde měl také seminář o tvorbě hvězd v galaxiích.
J. Vondrák se 4.-5.11 účastnil slavnostní inaugurace velkého
laserového gyroskopu na stanici Wettzelt a B. Jungwiert byl v
listopadu na zimní škole ``Chemický vývoj vesmíru'' na La Palmě.
Zahraničními hosty oddělení DA byla F. Combes z Paříže (seminář v
Ondřejově. 17.9.), Jean Souchay (Paříž) 28.10.-8.11., oba v rámci
spolupráce s CNRS. V listopadu u nás byl pět dní J. Kouba (Geodetic
Survey Canada) - spolupráce v oboru kombinace pozorování parametrů
rotace Země různými technikami. J. Kouba se zúčastnil semináře k
výročí 100 let od narození profesora E. Buchara. Oddělení též
navštívil H. Habing z Nizozemí (již zmíněný seminář 10.12.).
Ústav navštívili funkcionáři IAU H. Rickman, O.Engewold a M. Orine
17.-20.11 v rámci přípravy 26. Valného zasedání IAU, které je
připravováno na r.2006 do Prahy. Jejich průvodci byli J. Palouš a
J. Vondrák.
V rámci přípravy počítačového clusteru v oddělení byly začátkem ledna
dodány server a dva uzly, každý se dvěma procesory AMD XT 1500MHz,
SWITCH Planet FSD a další součásti a v příštích měsících bude tento systém
zprovozňován. Touto činností se budou zabývat hlavně R. Wünch a
B. Jungwiert s využitím zkušeností z Ústavy fyzikální chemie, kde již podobný
systém pracuje.
M. Šidlichovský, vedoucí oddělení dynamické astronomie
Bude podán přehled současného chápání dynamické struktury Edgeworthova-Kuiperova pásu. Jde o objekty nacházející se za oběžnou dráhou Neptunu. Řada z nich je podobně jako Pluto v resonanci 2/3 s Neptunem a přednáška by měla ukázat, jak další resonance včetně sekulárních ovlivňují strukturu tohoto pásu, u kterých objektů je možno očekávat transport do vnitřních částí sluneční soustavy v podobě krátkoperiodických komet a jak takový vývoj dráhy vypadá na základě numerických simulací. V závěru uvedu představy o vzniku tohoto pásu a otázky, na které zatím odpovědi neznáme a bude třeba je hledat. Jde o aktuální tematiku, protože první objekt tohoto pásu (pomineme-li Pluta samotného) objevili Jewitt a Luu v roce 1992. Počet známých transneptunovských objektů (TNO) rychle roste, dnes známe 490 TNO a navíc 88 Centaurů tj. objektů mezi Jupiterem a Neptunem, které už byly poruchami vypuzeny z Kuiperova pásu a z některých z nich vzniknou komety Jupiterovy rodiny.
V rámci přípravy podkladů pro AV ČR, týkajících se výzkumných projektů na příštích 7 let, byl v oddělení zpracován přehled aktuálních vědeckých problematik a koncepce rozvoje přístrojové techniky. Podrobný materiál lze získat v sekretariátu oddělení, zde uvádíme stručný výtah.
Vědecké programy slunečního oddělení jsou realizovány v rámci tří tématických okruhů, které byly vymezeny při posledním hodnocení ústavu. Souhrnně se jedná o výzkum sluneční atmosféry a heliosféry s praktickým výstupem pro kosmické počasí (Space Weather). Hlavní okruhy jsou:
Tyto projekty zahrnují jednak teoretické studie v oblasti fyziky plazmatu, magnetohydrodynamiky a přenosu záření, a dále analýzu a interpretaci dat z pozemních i kosmických dalekohledů. Kromě možností získat špičková pozemní pozorování např. na Kanárských ostrovech (uveďme studium jemné struktury skvrn), rozvíjí oddělení i stávající přístrojovou základnu na observatoři v Ondřejově. Cíle jsou dva: realizovat řadu speciálních pozorování, která vyžadují tzv. ``dedicated instrument'' jež je průběžně k dispozici (např. výzkum slunečních erupcí), a dále příprava na pozorování velkými dalekohledy včetně zaškolování mladých pracovníků. Ve výhledu do budoucna nehodláme v Ondřejově budovat nové dalekohledy (s ohledem na ne příliš optimální klimatické podmínky), ale chceme udržovat stávající přístroje na moderní technické úrovni, především v oblasti detekční techniky (CCD apod.). S tím také bylo přistoupeno k rekonstrukci dvou horizontálních slunečních dalekohledů se spektrografy typu HSFA, které se nacházejí v sadu poblíž 8m kopule. Modernizace bude dokončena v tomto roce. HSFA1 bude využit pro speciální spektropolarimetrická pozorování, HSFA2 je koncipován jako mnohokamerový (celkem 5 CCD kamer) spektrograf nové generace, který postupně nahradí stávající mnohokamerový systém (MFS) ve sluneční budově, pracující od konce 50-tých let. HSFA1 již nebude nadále používán jako klasický rutinní magnetograf, magnetická pole však budou měřena v rámci speciálních pozorovacích programů (kampaní, i mezinárodních).
Na ondřejovské observatoři již mnoho let úspěšně pracuje systém rádiových slunečních spektrografů s rozsahem frekvencí 0.8 - 4 GHz. Aby však bylo možné konkurovat technologickému rozvoji v zahraničí, je nutné přistoupit k modernizaci těchto přístrojů. V prvé fázi se jedná o spektrograf RT5 umístěný v sadu a pracující na frekvenci 0.8 - 2 GHz. Konkrétně se jedná o zvýšení časového, frekvenčního a dynamického rozlišení až o jeden řád. Po dokončení HSFA by se tedy jednalo o další větší přístrojový projekt v oddělení.
Z domku na plošině byl nedávno přemístěn do sluneční budovy (plošina na střeše) sluneční automatický koronograf. Dalekohled je mechanicky funkční, je však třeba oživit, případně opravit, elektroniku automatického ovládání. Po instalaci CCD video systému bude tento přístroj zařazen jako součást patrolní služby.
Sluneční oddělení se dále podílí na rozsáhlé rekonstrukci německého věžového dalekohledu GREGOR na Tenerife. Cílem přestavby je vybudovat zatím největší sluneční dalekohled na světě o průměru zrcadla 1.5 m. Do projektu jsme zapojeni s finanční podporou grantu MŠMT a po dokončení budeme mít nárok na příslušný podíl pozorovacího času po celou dobu existence dalekohledu. To je jistě zajímavá perspektiva především pro mladé kolegy.
Co se týče kosmických projektů, sluneční oddělení se podílí na kosmickém výzkumu ve třech rovinách:
K zajištění všech těchto projektů bude ve slunečním oddělení instalován nový výkonný server COMPAQ se čtyřmi procesory a operační pamětí až 16 GB, včetně značné diskové kapacity. Server bude pracovat pod operačním systémem Linux (varianta UNIXu), bude instalováno víceuživatelské prostředí IDL, kompletní software SolarSoft (mezinárodní standard pro zpracování kosmických i pozemních dat ), kompilátory atd. Počítač bude využit i pro paralelizaci numericky velmi náročných úloh.
P. Heinzel, vedoucí slunečního oddělení
Sluneční erupce jsou největší exploze ve sluneční soustavě. Podle některých teoretických modelů erupcí, jsou dynamické procesy, které probíhají v erupčních smyčkách, důsledkem interakce vysokoenergetických svazků částic (elektronů a protonů) s klidným plazmatem ve sluneční atmosféře. Tento scénář je základem nově vyvinutého hybridního numerického kódu, který unožňuje modelovat odezvu sluneční atmosféry v erupčních smyčkách na její bombardování vysokoenergetickými svazky částic a následný časový vývoj plazmatu ve smyčkách. V příspěvku bude představen tento nový numerický kód a některé výsledky simulací. Dále budou prezentovány první výsledky částečného propojení představeného kódu s non-LTE kódem pro výpočet profilů chromosférických vodíkových čar.
31.12. ukončil pracovní poměr František Janoušek (dílna). Na jeho místo nastoupil od 1.12. Pavel Vávra.
ukončil pracovní poměr Ing. Stanislav Fischer, CSc. (sluneční oddělení).
odchází do důchodu Josef Havelka (stelární oddělení), bude dál zaměstnán v ústavu na zkrácený úvazek.
Informace Astronomického ústavu AV ČR redigují Soňa Ehlerová a Petr Pravec.
V elektronické podobě jsou dostupné na World Wide Web na URL
http://www.asu.cas.cz/asu-info/, starší čísla pak na anonymním ftp
na adrese asu.cas.cz (147.231.104.1) v adresáři /pub/informace-asu.
Uzávěrka tohoto čísla byla 26. února 2002.