Logo ASU
Astronomický ústav
Akademie věd České republiky
Logo AV



Planetka pro malého prince


  Nejmenší, nejrychleji rotující...

T. Gehrels a S. Larsen (Spacewatch) objevili 1. 6. 1998 slabou planetku, která dostala označení 1998 KY26 a o týden později těsně minula Zemi ve vzdálenosti zhruba 800 tisíc kilometrů. Než se znovu vzdálila od Země, podařilo se pozorovat ji 70m radarem na Goldstone, fotometricky na Ondřejově (0,65m dalekohled), Stewardově observatoři (0,91m Spacewatch), na Mauna Kea (průměr 0,61 m) a Table Mountain Observatory v Kalifornii (0,6 m). Celkovým výsledkem těchto měření je poměrně podrobný pohled na těleso o velikosti jen zhruba 30 metrů.

Těleso rotuje s periodou necelých 11 minut (to je o řád rychlejší rotace než u jiných dosud známých planetek), den na něm tedy trvá jen pět minut a Slunce vychází méně než jednu sekundu (na Zemi je to kolem dvou minut) a musí být monolitické, aby jej odstředivé síly neroztrhaly. Astronomové se domnívají, že planetky větší než několik set metrů sestávají převážně z více drobných kusů, které drží pohromadě jen gravitace. Takto malá tělesa by však měla být monolitická, jde o pozůstatky po srážce a rychlá rotace, kterou se podařilo zejména díky pozorováním z Ondřejova přesně prokázat, je toho přesvědčivým důkazem.

Povrch planetky je jen holá skála, nepatrné gravitační pole neudrží vrstvu regolitu při rychlé rotaci, snad jen v okolí pólů. Složením se planetka zřejmě blíží uhlíkatým chondritům (známým z některých meteoritů), tedy horninám bohatým na organické látky, které se vyskytovaly při formování sluneční soustavy. Tyto horniny mohou být také v budoucnu cennou surovinou pro rozvíjející se průmysl v kosmu. Díky nízkému sklonu dráhy planetky (1,5°) a malé excentricitě (0,20) stačí k dosažení planetky nejméně energie ze všech zhruba 25 000 planetek, jejichž dráhy známe velmi přesně, a dokonce méně než pro cestu na Měsíc. Je to tedy těleso výjimečně vhodné pro výzkum ze sond. Dá se předpokládat, že v horninách je vázáno i určité množství vody, což se poněkud neprávem stalo středem zájmu některého tisku, není to však příliš překvapivé zjištění. Voda se ve vesmíru vyskytuje poměrně často, avšak ne v situaci, aby umožňovala rozvoj života. Planetka 1998 K26 není výjimkou.

Výsledky jsou unikátní tím, že jde dosud o nejmenší planetku tak detailně zkoumanou. Astronomové předpokládají, že zemskou dráhu kříží řádově 10 milionů těles této velikosti, ale bylo z nich zatím objeveno jen několik málo desítek. Planetky této velikosti nejsou pro Zemi nebezpečné, během letu zemskou atmosférou by se téměř celé vypařily a na povrch by dopadly jen neškodné zbytky. Pro pochopení původu a vývoje asteroidů ve sluneční soustavě je však studium těchto malých těles velmi důležité. A pro malého prince Antoine de Saint-Exupéryho konečně místo, kde by se mu mohlo líbit, západy slunce už by měl jen desetkrát méně časté než obdivoval na planetce lampářově.

Draha planetky 1998 KY26
Dráha planetky ve sluneční soustavě.



Model planetky
Pohledy na počítačový model planetky založený na radarových a optických pozorováních. Střední průměr planetky je 30 metrů, rozlišení modelu zhruba 3 metry.

http://neo.jpl.nasa.gov/news/news043.html
http://echo.jpl.nasa.gov/~ostro/KY26/press.htm


Lenka Šarounová, Petr Pravec