Logo ASU
Astronomický ústav
Akademie věd České republiky
Logo AV



Srazíme se s planetkou?


  V posledních době vzbudila zájem širší veřejnosti zpráva o planetce, která by mohla za 40 let narazit do Země. Hrozí nám tedy nebezpečí?

Planetka s předběžným označením 1999 AN10 byla objevena americkými astronomy z Lincoln Laboratory, kteří provozují dosud nejúspěšnější projekt na vyhledávání planetek v blízkosti Země (LINEAR). Během následujících týdnů se řada hvězdáren (mezi nimi i Kleť a Ondřejov) zabývala měřením poloh planetky a její dráha se postupně upřesňovala. Italští astronomové studovali na základě těchto měření vývoj dráhy asteroidu a v březnu uveřejnili informaci o tom, že dojde k těsnému přiblížení v roce 2027, a je velmi nepatrná pravděpodobnost (1:1 miliarda), že se tato planetka velká 0,5 až 2 km srazí se Zemí v roce 2039 ( A. Milani, S. R. Chesley a G. B. Valsecchi (Astron. Astrophys. Letters, in press) ). Srážka s takto velkým tělesem by způsobila globální katastrofu na Zemi, po bezprosředních následcích obrovského výbuchu by nastala změna klimatu a to by narušilo současnou civilizaci. Pokud však o nebezpečí srážky víme s předstihem několika desítek let, je možné srážce zabránit změnou dráhy tělesa.

Koncem února planetka přestala být pozorovatelná, ze sluneční záře unikla v polovině května a v Austrálii se amatérskému astronomovi F. B. Zoltowskému podařilo ji opět zachytit a postupně s i přispěním jiných stanic dále přibývalo měření její polohy. Astronomové, kteří se zabývají počítáním drah a zkoumáním pravděpodobnosti kolize se Zemí podle toho upravovali své výpočty, několikrát se změnily výsledky podle toho, co se vědělo o dráze planetky. Nejdříve se vyloučila srážka v roce 2039, ale zůstávala nepatrná pravděpodobnost střetu v roce 2044 a 2046. Tato pravděpodobnost však nepřekročila 1:100000, nebyl tedy žádný důvod k znepokojení. Zásluhou dalších, tentokrát německých astronomů amatérů, se 13. července podařilo vyloučit i možnost srážky v těchto letech. A. Gnädig a A. Doppler našli na veřejně dostupných digitalizovaných snímcích fotografické přehlídky oblohy z roku 1955 stopu této planetky (obrázek dole). Když byla dráha planetky známa dostatečně přesně, spočítali polohu v minulosti a prohlédli příslušné snímky, kde očekávali, že planetka může být zachycena. Po proměření stopy upřesnili specialisté dráhu planetky natolik, abychom dnes věděli, že tato planetka v nejbližších 100 letech do Země nevrazí.

Dne 7. srpna 2027 proletí planetka v poměrně těsné blízkosti Země, přičemž minimální vzdálenost od Země bude kolem 390 tisíc kilometrů, to je zhruba vzdálenost Měsíce. Po několik hodin bude viditelná i malými dalekohledy, triedry (její jasnost dosáhne asi 8 mag).

Část snímku z palomarské přehlídky oblohy o rozměrech zhruba 9x9 úhlových minut, pořízeno 1,2-m dalekohledem typu Schmidt při expozici 45 minut. Planetka se pohybovala tak rychle, že na snímku se projevila jako dlouhá slabá čárka.

(http://www.spaceviews.com/1999/07/13a.html)



Lenka Šarounová, Petr Pravec