21. června nastane
letní
slunovrat
21. června 2006 ve 14 hodin
26 minut
středoevropského letního času začne astronomické léto.
V tomto
okamžiku dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu a
bude tak v průběhu roku nejvýše nad obzorem (v pravé poledne
v den
letního slunovratu u nás bude 63,5 stupně nad jihem, zatímco
v době
zimního slunovratu je to jen 16,5 stupně), vstoupí do znamení Raka
a
severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Ve středu
21. června proto nastává i nejdelší den a samozřejmě také
nejkratší noc. V noci se navíc Slunce noří pod obzor velmi mělce.
Proto jsou u nás noci
v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. V období od
31. 5. do
10. 7. dokonce nenastává ani tzv. astronomická noc, která je
definována
polohou Slunce níže jak 18 stupňů pod obzorem. Tak hluboko se
Slunce v tomto období neponoří, po celou noc trvá v tomto období
jen
astronomický soumrak.
Na obratníku Raka Slunce projde o letním slunovratu nadhlavníkem,
naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se
pomalu posouvat nad severním obzorem. Toto pověstné půlnoční Slunce
bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali
vznést nad naši krajinu do výšky „jen“ 280 kilometrů. Svítilo by
oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice,
které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je
v červnu
vidět
nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a naprosto tiše se pohybují
všemi směry mezi skutečnými hvězdami.
Datum letního
slunovratu nepřipadá vždy na 21. červen, ale může se měnit, a to
z těchto důvodů:
1) Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce
za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního
slunovratu
opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5h 49min.
Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o
24h – 5h 49min = 18h 11min. Přitom může dojít i ke změně data
letního
slunovratu na 20. červen.
2) V našem řehořském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem
2000
jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší
rozdíly. Proto v první polovině 21. století připadne letní
slunovrat
41krát na 21. 6. a devětkrát na 20. 6., pokud vycházíme ze
středoevropského letního času. Na
20. červen připadne letní slunovrat v letech 2020 (poprvé od
roku 1796),
2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049.
3) K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. Dnes je z ročních dob nejdelší právě
léto a
velmi zvolna se ještě prodlužuje. V roce 4000 bude léto o
6 hodin 43 minut delší než dnes. Teprve poté se začne
zkracovat.
Astronomické léto je doba
od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Na severní polokouli
je to období od 21. června do 23. září. Den se v něm
zkrátí z přibližně
16 hodin na 12 hodin. Na jižní polokouli je v tuto dobu
astronomická zima. Klimatologické léto
je období mezi 1. červnem a 31. srpnem. Vegetační léto je roční doba, kdy
jsou průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů C. Závisí na
nadmořské
výšce krajiny.
Letní obloha nabízí
pohled na Letní trojúhelník,
který tvoří tři nejjasnější hvězdy letní oblohy – Vega v souhvězdí
Lyry, Deneb v souhvězdí Labutě a Altair v souhvězdí Orla.
V létě je
také velmi pěkný pohled na Mléčnou dráhu, která září v plné kráse.
Její
stříbřitý a rozeklaný pás se klene od jihu vysoko nad východem až
k severu. Na letní oblohu patří také nejznámější meteorický roj
Perseidy.
Perseidy budou v činnosti od 19. 7. do 26. 8.,
nejzajímavější však bude
noc z 12. na 13. srpna 2006, kdy nastane maximum
meteorického roje se
zhruba 60 jasnými meteory za hodinu.
Na
observatoři Astronomického
ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, která je nejen
hvězdárnou,
ale také pěkně upraveným arboretem s řadou vzácných dřevin, byly
v letech 1998 – 2001 instalovány kamenné skulptury. Jedna
z nich nese
název Od slunovratu ke slunovratu
(autor Zdenek Hůla – žula, 260 x 32 x 44 cm, 1998). Snoubí se v ní
umění a přírodní zákony. Tato žulová skulptura počítá s účinkem
pronikajícího slunečního světla v přirozeném cyklu. Právě
v době
letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti je zde
možné spatřit průnik slunečního paprsku. Skulptura má jeden vertikální
řez a tři horizontální zářezy. V místech, kde se setkávají,
pronikne
sluneční paprsek otvory v křížení v pravé poledne v den,
kdy nastává
začátek dalšího ročního období. Paprsek tak o letním slunovratu
v roce
2006 pronikne ve 13 hodin 1 minutu a 44 sekund. Kamenná
skulptura se
nachází u muzea v nejstarší části hvězdárny. Vždy se u ní
v den začátku
dalšího ročního období scházejí astronomové z observatoře i
návštěvníci.
Pavel Suchan
|