 |
Akademie věd České republiky, v. v. i. |
 |
|
Tiskové prohlášení České
astronomické společnosti a Astronomického ústavu, v. v. i.
číslo 111 z 18. března 2008 Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas Jarní
rovnodennost a začátek astronomického jara
Ve čtvrtek 20. března 2008 v 6 h 48 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června. Datum jarní rovnodennosti je obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března. Jarní rovnodennost je okamžik, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Učebnicovou větu „den a noc jsou o rovnodennosti stejně dlouhé“ lze astronomicky zpřesnit. Protože sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem. První jarní den nemusí nastat jen 21. března, jak bývá uváděno v učebnicích, ale často nastává o den dříve, tedy 20. března. Ve 20. století začínalo astronomické jaro výhradně 21. 3. jen na počátku století. Ale už v roce 1920 se poprvé objevuje datum 20. 3. a poté se toto datum v seznamu začíná vyskytovat stále častěji a dnes již výrazně převažuje. Tak to bude pokračovat i v budoucnu. V 21. století se naposledy setkáme s prvním jarním dnem 21. 3. v roce 2011. V roce 2048 se přenese první jarní den dokonce už na 19. 3. a ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často. Za změnu data mohou přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5h 49min. Zařazením přestupného roku se okamžik jarní rovnodennosti „předběhne“ o 24h – 5h 49min = 18h 11min. Přitom může dojít i ke změně data na 20. březen. V našem řehořském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. Proč
jsou Velikonoce letos tak brzy?
V roce 2008 připadá Velikonoční neděle na 23. března. Je to druhý nejbližší termín, který může nastat. Datum Velikonoční neděle se pohybuje od 22. března do 25. dubna. Podle definice nastává Velikonoční neděle po prvním jarním úplňku, aby to ale nebylo zase tak jednoduché, platí několik výjimek:
Datum Velikonoc na dlouhé roky dopředu naleznete na internetu. Můžete si ho ovšem také vypočítat pro libovolný rok. Metod výpočtu je několik, jednoduchá a dostačující pro období let 1900 až 2099 je metoda Gaussova pravidla. Carl Friedrich Gauss (1777 – 1855) byl německý matematik, fyzik a astronom. Výpočet K výpočtu je nutné znát konstanty m a n. Pro roky 1900 až 2099 jsou m = 24 a n = 5. Pro léta 1800 – 1899 je m = 23 a n = 4. Funkcí mod se rozumí zbytek po dělení. a = rok mod 19 b = rok mod 4 c = rok mod 7 d = (19a + m) mod 30 e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7 Pro březen platí: 22 + d + e = velikonoční neděle Pro duben platí: d + e − 9 = velikonoční neděle Výpočet zbytku a bere v potaz fakt, že měsíční cyklus se opakuje s devatenáctiletou periodou; zbytek b zahrnuje přestupné dny a zbytek c dorovnává dny v týdnu. Je potřeba dosadit hodnoty do výpočtu pro březen i duben. Platí vždy pouze jeden výsledek a to ten, pro který se vejde Velikonoční neděle do požadovaného období 22. března do 25. dubna. Poznámka: Může se pochopitelně stát, že jeden nebo více zbytků jsou nuly. Tím se výpočet zjednoduší, neboť násobíme-li nulou je výsledek nula. Poznamenejme ještě, že dělíme-li například 24 číslem 30, považuje se za zbytek 24! Příklad – výpočet pro rok 2008 Konstanty m = 24 a n = 5 Přesný postup pro hodnotu a: 2008 / 19 = 105,6842105. Takže 105 · 19 = 1995, to znamená 2008 – 1995 = 13 = zbytek. 2008 / 19 = 105 + zbytek 13; a = 13 2008 / 4 = 502; zbytek b = 0 2008 / 7 = 286 + zbytek 6; c = 6 (19·a + m) / 30 = (19·13 + 24) / 30 = 9 + zbytek 1; d = 1 (n + 2b + 4c + 6d) / 7 = (5 + 2·0 + 4·6 + 6·1) / 7 = 5; zbytek e = 0 Pro březen platí: 22 + d + e = 22 + 1 + 0 = 23 => 23. března – Velikonoční neděle Pro duben platí: d + e − 9 = 1 + 0 – 9 = –8 (záporné číslo je nesmysl) Doporučené a použité odkazy: http://www.sbor-strahov.cz/miscellaneous/Velikonoce.htm http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1739 Koncem
března přijde také letní čas
Dne 30. 3. ve 2 hodiny po půlnoci začíná u nás i v celé Evropské unii platit letní čas. Znamená to, že si v noci ze soboty na neděli ve 2 hodiny posuneme hodinky o 1 hodinu dopředu. Noc z 29. 3. na 30. 3. bude tedy o hodinu kratší. Letní čas potrvá do posledního říjnového víkendu, skončí v neděli 26. října. Původně byl zaveden kvůli energetickým úsporám, ty jsou však nepatrné a jeho zavedení je dnes často považováno za sporné. Pavel
Suchan a Petr Kubala
Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23. 10. 2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR. Archiv tiskových prohlášení lze najít na Internetu na adrese http://www.astro.cz/cz/download/. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, Boční II/1401a, 141 31 Praha 4, tel.: 267 103 040, fax: 272 769 023, e-mail: suchan@astro.cz. verze pro tisk (pdf 193 kB, doc 84 kB) |