Logo ASU
Astronomický ústav
Akademie věd České republiky
Logo AV



Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR

číslo 67 z 23. října 2004


ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE 28. ŘÍJNA 2004

V noci z 27. na 28. října nás čeká poslední z dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Zatmění nastane v časných ranních hodinách a bude na území České republiky pozorovatelné v celém svém průběhu.

Začátek zatmění bude viditelný ze západní poloviny Asie, z Afriky, Evropy, Jižní Ameriky, ze Severní Ameriky kromě západní části, ze západní poloviny Indického oceánu, z Atlantského oceánu a východního okraje Tichého oceánu. Konec zatmění bude viditelný ze západní Evropy a západní Afriky, ze Severní a Jižní Ameriky, nejvýchodnější části Asie, z Atlantiku kromě jihovýchodní části a z východní poloviny Tichého oceánu. 

Měsíc u nás vychází ve středu 27. října 2004 přibližně v 17 hodin 31 minut (přesný okamžik záleží na místě pozorovatele – v rámci České republiky se liší řádově o minuty), tedy dlouho před začátkem zatmění. Zapadá pak 28. října 2004 přibližně v 7 hodin 57 minut, tedy dostatečně dlouho po konci fáze částečného zatmění, kdy už zemský stín Měsíc opustí. Úkaz proto bude u nás viditelný v podstatné části svého průběhu, i když ke konci nízko nad obzorem. Měsíc zapadne v době fáze tzv. polostínového zatmění, které je ale bez speciálních přístrojů stejně nepozorovatelné. V době zatmění se Měsíc bude nacházet nad jihozápadním obzorem.

Začátek částečného zatmění nastane 28. října 2004 nad ránem - ve 3:15 (časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase, který u nás platí do 31. října 2004). Tehdy se Měsíc začne schovávat do zemského stínu. Z levého okraje začne na Měsíci postupovat zemský stín, až jej pokryje celý. To nastane ve 4:24, kdy začíná úplné zatmění. Úplné zatmění potrvá do 5:44. V tu chvíli se Měsíc začne vynořovat ze zemského stínu a my uvidíme poslední pozorovatelnou fázi měsíčního zatmění – částečné zatmění. Částečné zatmění skončí s ranním svítáním - v 6:53. Před a po fázi částečného zatmění je ještě tzv. polostínová fáze, ve které se Měsíc pohybuje v polostínu Země. Ta je ale okem a běžnými prostředky nepozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný.

Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy úplně nezmizí. I když se bude nacházet v zemském stínu, bude slabě viditelný. Bude osvětlen slunečními paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a dostanou se tak i do zemského stínu. Protože se v naší atmosféře rozptyluje nejméně červené světlo, bude mít Měsíc načervenalou barvu. Jak bude Měsíc při zatmění tmavý, bude záležet na momentálním znečištění zemské atmosféry. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery.

Na pozorování zatmění bude nutné vyhledat místo s volným výhledem na jihozápad. I když zatmění Měsíce lze pozorovat odkudkoliv, bude vhodnější vyhledat místo pod tmavou oblohou, kde tmavěčervená barva Měsíce vynikne nejlépe.  Přesvětlená obloha ve městě zážitek ze zatmění sníží. K pozorování zatmění Měsíce není nezbytný dalekohled. I prostým okem je vidět postup zemského stínu na měsíčním kotouči a při úplném zatmění tmavěčervené zabarvení Měsíce, které je při každém zatmění jiné. Dalekohledem je možno pozorovat, jak se povrchové útvary na Měsíci (např. krátery) noří do zemského stínu. Ideální je kombinace obou druhů pozorování. Zájemci o pozorování budou moci vyhledat hvězdárny, které budou mít v průběhu zatmění otevřeno pro veřejnost. Jejich seznam lze najít na http://www.astro.cz/insts/
     
Zatmění Měsíce vzniká tehdy, dostane-li se Měsíc do zemského stínu, který Země vrhá do prostoru. Měsíc se proto musí nacházet na protilehlé straně oblohy než Slunce. Při zatmění je tedy Měsíc vždy v úplňku. Ne při každém úplňku ale nastává zatmění Měsíce. Měsíc většinou zemský stín mine. K tomu, aby zatmění Měsíce nastalo, musí být splněny dvě základní podmínky: kromě toho, že Měsíc musí být v úplňku, musí se ještě nacházet v blízkosti tzv. uzlu své dráhy. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž vůči rovině, ve které obíhá Země okolo Slunce skloněna o úhel přibližně 5 stupňů. Tuto rovinu měsíční dráha protíná ve dvou bodech – uzlech. Poloha uzlů se mění ve zhruba 18tileté periodě, nazývané Saros.
Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a sluneční zatmění je pak pozorovatelné jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé k Měsíci právě přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, které má v době měsíčního zatmění Měsíc právě nad obzorem.

Ročně mohou být na Zemi pozorována nanejvýš tři zatmění Měsíce. Někdy však není viditelné ani jedno. Poslední u nás pozorovatelné zatmění Měsíce nastalo 4. května 2004. Příští zatmění Měsíce u nás pozorovatelné bude částečné a nastane 7. 9. 2006. Do zemského stínu ale vstoupí jen velmi malá část Měsíce. Na další úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území si budeme muset počkat do 3. 3. 2007.

Průběh zatmění Měsíce 28. 10. 2004
(časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase, tedy v tom, který v den zatmění bude ještě platit)

začátek částečného zatmění  
3:15
začátek úplného zatmění 4:24
konec úplného zatmění
5:44
konec částečného zatmění 6:53


Pavel Suchan
                                            
Astronomický ústav AV ČR, Česká astronomická společnost



Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR. Archiv tiskových prohlášení lze najít na Internetu na adrese http://www.astro.cz/cas/tisk.htm. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, Boční II/1401a, 141 31 Praha 4, tel.: 267 103 040, fax: 272 769 023, e-mail: suchan@ astro.cz.




verze pro tisk (v MS Wordu) zde