Skupina fyziky meteorů je zaměřena především na popis dějů při průniku meteoroidů nadzvukovou rychlostí atmosférou Země, na odvození fyzikálních vlastností a chemického složení různých typů meteoroidů, na stanovení jejich původu, rozložení ve sluneční soustavě a na zjištění jejich vztahu ke kometám a planetkám na jedné straně a různým typům meteoritů na druhé straně. Řídíme činnost fotografické evropské bolidové sítě se stanicemi v sedmi zemích Evropy, výsledky měení jsou zpracovány v Ondřejově. Pro všechny vícestaniční bolidy jsou vypočítány jejich heliocentrické dráhy a jejich dráhy v atmosféře Země, popř. i místo dopadu na zemský povrch. Slabší rojové meteory jsou pozorovány televizními kamerami. Získáváme rovněž spektra meteorů, a to jak fotografickou tak i televizní technikou. Teoretický výzkum se v současnosti soustřeďuje na studium fragmentace meteoroidů v atmosféře, světelnou účinnost meteorů, chemické složení meteoroidů odvozené ze spekter a mechanismus záření dlouhotrvajících stop meteorů. 

   Pomocí radarových pozorování interakce meziplanetární hmoty se zemskou atmosférou jsou odvozovány parametry ionizované meteorické stopy. Na tyto výsledky navazují studie množství meteorické hmoty ve sluneční soustavě. Zde se jedná jak o stanovení charakteristik komplexu sporadických meteorů, některých meteorických rojů, studia jejich vývoje, struktury a vztahu k mateřským tělesům, tak o problematiku stanovení dráhových elementů jednotlivých meteorů. Radarově jsou detekovány méně hmotné meteoroidy než fotograficky a televizně, tyto tři techniky se proto vhodně doplňují. Základním přístrojem, kterým jsou prováděna pravidelná pozorování, je meteorický radar, uvedený do provozu v roce 1958. Nemalou výhodou je jeho použitelnost bez ohledu na noční dobu a klimatické podmínky. Tímto radarem byly získány velmi dlouhé pozorovací řady některých meteorických rojů (Quadrantidy, Perseidy, Geminidy), v jejich pozorování systematicky pokračujeme. Pozornost je věnována i jiným meteorickým rojům, jako jsou Leonidy, Giacobinidy a jiné, jejichž aktivita vykazuje delší periodicitu. 

  Dalším směrem je studium vybraných asteroidů, které se přibližují k Zemi. Jejich výzkum je založen na přesné astrometrii a fotometrii, umožňující upřesnění jejich fyzikálních parametrů a drah. Pro tento účel je používán teleskop o průměru 65 cm vybavený moderní snímací technikou CCD.