Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Nobelista Kip Thorne v Praze - 28. května přednese veřejnou přednášku
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik
Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 16. a 17. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Přežití prachu v okolí hmotných hvězd po výbuchu supernovy
Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.
Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Dr. Soňa Ehlerová se stala předsedkyní České astronomické společnosti
V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena Dr. Soňa Ehlerová, která tak po dvou volebních obdobích vystřídala profesora Petra Heinzela - oba z Astronomického ústavu AV ČR.
… a když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací. Datum Velikonoční neděle se pohybuje od 22. března do 25. dubna. Podle definice nastává Velikonoční neděle po prvním jarním úplňku. To zní jasně a jednoduše. Ale především pro určení Velikonoc platí jen jedno datum začátku jara a také několik výjimek.
Dva jasné bolidy 12. dubna večer – víme co se stalo
Téměř přesně dvě hodiny po sobě v sobotu večer 12. dubna 2025 - krátce před 21. a krátce před 23. hodinou středoevropského letního času - proletěly po obloze dva jasné bolidy. Nejdřív dlouhý a velmi jasný bolid letící ve skutečnosti nad Jadranem a poté pro pozorovatele z našeho území opět nízko nad jižním obzorem další jasný bolid – tentokrát letící nad východním Rakouskem.
Na čem pracujeme: Pozdní veleobr v interagující dvojhvězdě obklopený akrečním diskem
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Krásná spolupráce se Základní školou Adolfa Zábranského Rybí
Chceme se s vámi podělit. Protože každý rodič by si přál, aby jeho škola takhle pěkně fungovala. Ze školní družiny téhle školy jsme od dětí do akce Chat s astronomkou dostali spoustu otázek. Trochu to zavařilo pracovní čas našim kolegyním, ale výsledek se dostavil a v družině ZŠ Rybí naše odpovědi s dětmi probrali. Velké poděkování patří Kateřině Honešové a samozřejmě našim milým kolegyním. A abyste nezůstali ochuzeni, níže sem ty odpovědi přidáme. Stylem je to sice psáno spíše pro děti, ale i dospělák si jistě počte.
Na čem pracujeme: Velmi mladý klastr meteorů τ-Herkulid
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
Náš projekt Erasmus+ se dostal do skupiny nominovaných
Dům zahraničních služeb ocenil projekt vedený dr. Petrem Kabathem na Astronomickém ústavu AV ČR. Finanční podpory tohoto projektu si velmi vážíme. Umožnila třem desítkám především mladých, začínajících vědkyň a vědců vycestovat do astronomického ráje - na Kanárské ostrov.
V sobotu 29. března 2025 kolem poledne nastane od nás pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Nebude ale příliš velké, tentokrát Měsíc zakryje sluneční disk jenom z malé části. Doba trvání bude přibližně hodina a půl.
Hlášení od občanů na náš formulář pozorování bolidů se tentokrát sešlo mimořádně hodně. A to je samozřejmě jen zlomek těch, kteří úkaz viděli. Co se tedy přesně odehrálo za svítání krátce před půl šestou SEČ 21. března 2025 nad Polskem?
Na čem pracujeme: Poodhalování záhad rentgenové dvojhvězdy Cyg X-1
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.
Na čem pracujeme: Supernovy v cirkumjaderném disku a aktivita jádra naší Galaxie
Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie.
Mimořádně dlouhý tečný bolid po půlnoci 4. března 2025 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Krátce po půlnoci v úterý 4. března před čtvrt na jednu středoevropského času proletěl od severu k jihu nad východem Německa, Čechami a jižní Moravou jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nejen nad naším územím, ale i nad většinou Střední Evropy, tak tento mimořádně dlouhý bolid jak co do délky světelné dráhy, tak i co do trvání, vidělo i přes pozdní noční hodinu hodně lidí hlavně z Německa a od nás a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili.
Zobrazovací atmosférický Čerenkovův dalekohled SST-1M pro astrofyziku gama záření
Detaily technického uspořádání dalekohledů SST na ondřejovské observatoři byly publikovány v práci mnoha autorů "The SST-1M imaging atmospheric Cherenkov telescope for gamma-ray astrophysics". V publikaci jsou uvedeny podrobnosti a nákresy, takže poskytuje kompletní informaci o konstrukci teleskopů a jejich funkci. Je to čtení pro vážné zájemce, ale stojí to za to a rádi jej zpřístupňujeme.
Zánik rakety Falcon 9 R/B 19. února 2025 nad Evropou pozorovaný přístroji Evropské bolidové sítě
Ráno 19. 2. 2025 spoustu lidí vyplnilo náš formulář pro hlášení bolidů s tím, že před pátou hodinou ranní viděli na severní obloze přelet jasného tělesa a jeho rozpad na velké množství kusů. Vše trvalo několik minut. Touto cestou bychom všem pozorovatelům za jejich hlášení rádi poděkovali, i když v tomto případě šlo o těleso vytvořené člověkem.
Na čem pracujeme: κ Cygnidy a srpnové Drakonidy jsou výzvou pro identifikaci meteorických rojů
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší zásadní poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
Na čem pracujeme: Proudění v atmosférách chemicky pekuliárních hvězd
Klasické chemicky pekuliární hvězdy mají v atmosférách skvrny s odlišným chemickým složením. Tyto skvrny ovlivňují povrchové rozložení teploty a v principu se také mohou stát důvodem pro výskyt systematických toků plazmatu. Brankica Kubátová ze Stelárního oddělení ASU byla součástí týmu, který se věnoval modelování takové situace.
Nobelista Kip Thorne v Praze - 28. května přednese veřejnou přednášku
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik
Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 16. a 17. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Přežití prachu v okolí hmotných hvězd po výbuchu supernovy
Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.
Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
