Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Fyzikou podložená metoda výpočtu energií hvězdných erupcí
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
ZMĚNA ČASU - v noci ze soboty 28. na neděli 29. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu
I když astronomie dala lidstvu přesný čas, s přechodem na letní čas (SELČ), který nás čeká v noci na zítřek, nemá nic společného. Nepotřebujeme ho (stejně vše zaznamenáváme ve světovém čase UT). Letní čas dnes ani nic neušetří, naopak jeho zavádění stojí peníze a spoustě lidí přechod dvakrát ročně vadí. Jedná se čistě o administrativní opatření. Jen pozor, kdybyste se rozohnili, tak abyste nevzali útokem i zimní čas. Ten totiž neexistuje, resp. není u nás v současnosti zaveden. V průběhu roku u platí středoevropský čas SEČ a středoevropský letní čas SELČ.
Doktorandka Astronomického ústavu AV ČR Angelica Albertini uspěla v Ceně Wernera von Siemense
Mgr. Angelica Albertini, Ph.D., která působila jako doktorandka Astronomického ústavu AV ČR, se se svou disertační prací „Gravitational waves from large-mass-ratio black hole binaries“ zařadila v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense mezi TOP 10 nejlepších prací. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než 250 prací.
Na čem pracujeme: Unikátní Geminida, která nečekaně přežila rychlý a hluboký průlet atmosférou
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Na čem pracujeme: Výbuchy prvních hvězd vymetly prach z mladých galaxií: nové vysvětlení záhadně průzračného raného vesmíru
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Letní program pro studenty středních škol 27. - 31. července 2026, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR – Sluneční oddělení. Zažij týden na skutečném vědeckém pracovišti.
Na čem pracujeme: Novy v M31: Jsou stejné nebo jiné než novy v naší Galaxii?
Novy jsou jedním z nejzajímavějších jevů, které nám současná pozorovací astronomie nabízí. Již nějakou dobu nejsou tyto jevy sledovány jen v naší Galaxii, ale jsou dostupné i pozorováním galaxií dalších, například M31 v Andromedě. Kamil Hornoch z ASU je jedním z pionýrů této disciplíny a stal se v tomto oboru známým už jako amatérský astronom. V současnosti je nejúspěšnějším lovcem nov v cizích galaxiích a není tedy divu, že se stal spoluautorem impaktovaného článku, který se zabývá statistikou vlastností hvězd, které ve vedlejší velké galaxii vybuchly jako novy.
Na čem pracujeme: Jak změřit rotaci černé díry: první rentgenová polarimetrie systému GRS 1739–278
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
V poslední době se zvedla vlna zájmu o svícení ve venkovním nočním prostoru, zejména soustředěná na veřejné osvětlení a nevhodnost použití bílého světla. Jeho zastánci však apelují na dodržení bezpečnosti, např. v argumentačně chudém prohlášení.
Míří k Zemi asteroid? Riziko je malé, ale hlídáme to ...
„Každý rok máme v plánu hlídat několik desítek objektů. Opravdu nebezpečný, že by na nás mířil s nějakou větší pravděpodobností, doufám nebude žádný. Je ale potřeba sledovat i takové, které vykazují i relativně malé riziko srážky se Zemí,“ říká Mgr. Petr Pravec, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty.
Cenu Františka Nušla za rok 2025 obdrží emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Česká astronomická společnost udělí ve středu 28. ledna 2025 v prostorách Štefánikovy hvězdárny (Strahovská 205, Praha 1) v 18:00 své nejvyšší ocenění. Nušlovu cenu obdrží prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. za celoživotní práci a aktivitu v oblasti vesmírných těles s velmi silnou gravitací. Slavnostní akt předání a laureátská přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Prémie Jana Friče za rok 2025 udělena Jakubovi Podgornému
V pondělí 26. ledna 2026 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2025. Laureátem se stává RNDr. Jakub Podgorný, Ph.D. z Oddělení galaxií za soubor prací nazvaný ,,Pokroky ve studiu černých děr z rentgenové polarimetrie”.
Na čem pracujeme: Tepelné namáhání jako primární mechanismus fragmentace meteoroidů roje Geminid
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
A je to. První krok k historicky prvnímu měření jasu oblohy, chcete-li zjednodušeně světelného znečištění v Antarktidě. Měřící přístroj Sky Quality Meter byl dnes na Astronomickém ústavu AV ČR předán Pavlem Suchanem z programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo na cestu letadlem a ledoborcem výzkumníkovi Českého antarktického výzkumného programu Matyáši Šandovi.
Na čem pracujeme: Jak změna modelů hvězdných větrů přepisuje příběh hvězd u Sagittarius A*
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Poslechněte si rozhovor s Dr. Ondřejem Zelenkou z Oddělení galaxií ... o gravitačních vlnách
Jaké to je podílet se na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti - tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.
Na čem pracujeme: Když se magnetické siločáry trhají zevnitř -- nový pohled do nitra sluneční erupce
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
... psalo se na zásilce, která před pár dny dorazila na Astronomický ústav AV ČR. A pro jistotu tam někdo připsal cenu - 125.000 EUR, tedy něco přes 3 000 000 korun.
LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.
Na čem pracujeme: Vyvinuté obří hvězdy v galaxiích M31 a M33 infračerveným pohledem
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Vědecká konference PLATOSpec dnes skončila v Santiagu de Chile
Uplynul rok od doby, kdy byl nový přesný echelletový spektrograf PLATOSpec nainstalován na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř), tedy v prosinci 2024. Při této příležitosti se tak sešli vědci k prezentaci vědeckých výsledků z prvního roku provozu, ale také k diskusi o roli podobné instrumentace v nadcházející éře vesmírných misí PLATO a Ariel.
Naši vědci ze skupiny gravitačních vln spolu s Ústavem teoretické fyzikynMFF UK uspořádali workshop AI&GW@CZ, který se konal v pátek 28. 11. 2025 v pražském spořilovském areálu Akademie věd. Na této jednodenní akci představili naši kolegové svůj výzkum, který vedou na různých místech v ČR. Nechyběly ani významné zahraniční osobnosti - Nikolaos Stergioulas z Aristotelovy univerzity v Soluni nebo Elena Cuoco ze slavné Boloňské univerzity.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Fyzikou podložená metoda výpočtu energií hvězdných erupcí
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
ZMĚNA ČASU - v noci ze soboty 28. na neděli 29. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu
I když astronomie dala lidstvu přesný čas, s přechodem na letní čas (SELČ), který nás čeká v noci na zítřek, nemá nic společného. Nepotřebujeme ho (stejně vše zaznamenáváme ve světovém čase UT). Letní čas dnes ani nic neušetří, naopak jeho zavádění stojí peníze a spoustě lidí přechod dvakrát ročně vadí. Jedná se čistě o administrativní opatření. Jen pozor, kdybyste se rozohnili, tak abyste nevzali útokem i zimní čas. Ten totiž neexistuje, resp. není u nás v současnosti zaveden. V průběhu roku u platí středoevropský čas SEČ a středoevropský letní čas SELČ.
Doktorandka Astronomického ústavu AV ČR Angelica Albertini uspěla v Ceně Wernera von Siemense
Mgr. Angelica Albertini, Ph.D., která působila jako doktorandka Astronomického ústavu AV ČR, se se svou disertační prací „Gravitational waves from large-mass-ratio black hole binaries“ zařadila v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense mezi TOP 10 nejlepších prací. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než 250 prací.
Na čem pracujeme: Unikátní Geminida, která nečekaně přežila rychlý a hluboký průlet atmosférou
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Na čem pracujeme: Výbuchy prvních hvězd vymetly prach z mladých galaxií: nové vysvětlení záhadně průzračného raného vesmíru
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Letní program pro studenty středních škol 27. - 31. července 2026, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR – Sluneční oddělení. Zažij týden na skutečném vědeckém pracovišti.
