Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.
Záznam přednášek na Astronomickém festivalu v Brně
Začátkem října proběhla na Hvězdárně a planetáriu Brno mimořádná akce. Astronomický festival 2024 po 25 letech shrnul vývoj české i světové astronomie. Na přípravě se podílel také Astronomický ústav AV ČR a náš ředitel Michal Bursa přijal nad akcí záštitu.
Grantová agentura České republiky ocenila práci Petra Pravce z Astronomického ústavu AV ČR
Oceněný projekt se zaměřil na fyzikální vlastnosti a parametry vybraných asteroidů, které určil na základě jejich světelného toku stanoveného měřením na několika světových observatořích. Získané poznatky byly klíčové pro přípravu kosmických letů k těmto objektům a následnou interpretaci získaných dat.
České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA). Hera je součástí vůbec prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky srážky americké sondy DART se 170-metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší 800-metrové planetky Didymos.
Na čem pracujeme: Sluneční aktivita ovlivňuje lesnictví v České republice
Jak moc nás ovlivňuje sluneční aktivita? O efektech na technologické prvky již bylo napsáno mnoho. Studie, na níž se podílel i Michal Švanda ze Slunečního oddělení ASU, ukazuje, že svůj dopad má aktivita naší hvězdy i na dřevařský průmysl. Zdá se, že by mohla ovlivňovat výskyt kůrovcových kalamit.
Ondřejovská hvězdárna v jedné z reportáží Toulavé kamery
V reportáži odvysílané Českou televizí 29. září uvidíte největší dalekohled v České republice, areál historické hvězdárny a Dr. Pavel Spurný vás aspoň stručně seznámí se světovým prvenstvím naší observatoře - meteority Příbram, prvním případem meteoritů s rodokmenem na světě. Proto padne i jméno Dr. Zdeňka Ceplechy.
Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).
Noc vědců 27. září na observatoři v Ondřejově i na pražském pracovišti
Na pátek 27. září jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického - od 15 do 24 hodin. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká
Mimořádně dlouhý bolid nad Čechami a Rakouskem 19. září 2024
Ve čtvrtek 19. září 2024 krátce před tři čtvrtě na dvě ráno středoevropského letního času začal svítit nad středními Čechami jižně od Benešova jasný meteor - bolid.
Program Noci vědců na ondřejovské hvězdárně doplní studenti Otevřené vědy
Studenti pracující v rámci Otevřené vědy u Dr. Martina Jelínka ve Stelárním oddělení, si pro návštěvníky Noci vědců v pátek 27. září 2024 připravili svoje stanoviště - spektrograf dalekohledu D18 a studentské stáže. Otevřeno zde bude od 15:00 do 22:00, od 20:00 za jasného počasí pozorování se spektrografem.
Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za poslední století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS.
Marcel Štolc z pražského oddělení Astronomického ústavu završil své doktorské studium úspěšnou obhajobou před odbornou komisí na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Ve své práci studuje hvězdy pohybující se v plynném prostředí galaktického centra. Svým vlivem mění strukturu akrečního disku, což se projeví jak v energetickém rozložení kontinua, tak ve spektrálních čarách. Předpovězená spektra budou užitečná při zpracování dat z budoucí české družice QUVIK - první svého druhu určené ke zkoumání ultrafialové části spektra.
Na čem pracujeme: Nepovedená erupce v trojrozměrné rekonstrukci
Mezi nejzajímavější projevy sluneční aktivity patří bezpochyby sluneční erupce. Ty jsou často spojovány s ovlivněním technologických prvků na Zemi a v jejím bezprostředním okolí. K tomuto ovlivnění však dochází zejména v případě, kdy je erupce spojena s výronem hmoty do koróny. Ne všechny erupce jsou s těmito výrony spojeny a navíc existuje i třída erupcí, u nichž sice výron odstartuje, ale nedostane se ze sféry vlivu Slunce. O jedné takové nepovedené erupci pojednává studie, na níž se podílel i Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU.
Turistický pochod "Po stopách kocoura Mikeše" v sobotu 21. září
V sobotu 21. září 2024 proběhne 21. ročník pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Pro pochodníky i návštěvníky budou v tento den prohlídky hvězdárny zdarma.
"Mohl jsem si tak ujasnit, že astronomie je pro mě ten správný obor, kterému se chci věnovat a za několik let ho i studovat na vysoké škole. S Astronomickým ústavem nyní plánuji spolupracovat i nadále při psaní odborné práce a příští rok v létě zde snad strávit i další povedený týden", říká student Jan Herzig a pokračuje ...
Americký astronaut Donald Pettit bude nejstarším člověkem, který bude dlouhodobě žít na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS
U příležitosti startu vesmírného rekordmana se podívejme na zajímavou statistiku letů s lidskou posádkou. Devětašedesátiletý Donald Pettit se právě nyní vydává na svojí půlroční cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Držme mu palce, vesmírné výpravy jsou pořád velmi nebezpečnou záležitostí. Vědci však díky nim získávají stále mnoho nových informací o chování lidského těla dlouhodobě vystaveného působení mikrogravitace. A z výsledků, které získají například z lékařského sledování Donalda Pettita, mohou potom vycházet při nových metodách léčby stárnoucí lidské populace na naší planetě.
Na čem pracujeme: Zákryt hvězdné erupce smyčkovou protuberancí
Se zlepšující se dostupností rutinních pozorování chladných hvězd se o dění v jejich bezprostředním okolí dozvídáme stále větší podrobnosti. V mnoha případech nám získané údaje ukazují, že jsou tyto hvězdy velmi podobné s naším Sluncem, tedy přinejmenším pokud se týká hvězd chladnějších spektrálních typů. Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU a z Vratislavské univerzity byl u studie, která určovala parametry hvězdné protuberance, jež opakovaně zakrývala velmi dlouho trvající erupci probíhající na téže hvězdě.
Na přelomu srpna a září se ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově koná tradiční Workshop observačních technik 2024, letos je to již pátý ročník. Účastníky školy jsou studenti ze čtyř univerzit: Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity v Postupimi a Leibnizovy univerzity v Německu.
Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr
Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitého gravitačního manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum rádiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy. Cílem sondy JUICE jsou měsíce planety Jupiter.
Zatmění Měsíce 18. září ráno - při superúplňku a ještě za asistence Saturnu
V noci z úterý 17. září na středu 18. září 2024 nastane úplněk - ve 4:35 SELČ. Nastane v době, kdy se střed Měsíce ke středu Země přiblíží na méně než 360 tisíc kilometrů. Proto se označuje jako superúplněk. Přízemí Měsíce, kdy bude geometrické středy Země a Měsíce dělit vzdálenost jen 357 283 km, totiž nastane jen o deset hodin později. Současně dojde k částečnému zatmění Měsíce, který se zanoří do zemského stínu.
Jasný bolid po západu Slunce 23. srpna 2024 nad Slezskem
V pátek 23. srpna 2024 krátce po západu Slunce před půl devátou večer středoevropského letního času, tedy za časného soumraku, proletěl nad severovýchodem našeho území jasný meteor - bolid.
Tedy ještě ne, ale teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově. První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině.
Na čem pracujeme: Akrece u černých děr v přítomnosti magnetického pole
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v extrémních akrečních discích. Některé z popisovaných jevů by mohly vysvětlovat například proměnnost centra naší Galaxie.
Na čem pracujeme: Vývoj hvězdokup závisí na počátečních pohybech hvězd
Nedávná pozorování pořízená například Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebo astrometrickou družicí Gaia přinesla detailní informace o pohybech hvězd uvnitř hvězdokup. Z nich vyvstaly nové otázky týkající se dlouhodobého dynamického vývoje těchto samogravitujících systémů. Václav Pavlík z ASU byl hlavním autorem teoretické studie, která posuzovala vliv počátečního rozdělení směrů rychlostí hvězd ve hvězdokupě na její vývoj.
Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.
Záznam přednášek na Astronomickém festivalu v Brně
Začátkem října proběhla na Hvězdárně a planetáriu Brno mimořádná akce. Astronomický festival 2024 po 25 letech shrnul vývoj české i světové astronomie. Na přípravě se podílel také Astronomický ústav AV ČR a náš ředitel Michal Bursa přijal nad akcí záštitu.
Grantová agentura České republiky ocenila práci Petra Pravce z Astronomického ústavu AV ČR
Oceněný projekt se zaměřil na fyzikální vlastnosti a parametry vybraných asteroidů, které určil na základě jejich světelného toku stanoveného měřením na několika světových observatořích. Získané poznatky byly klíčové pro přípravu kosmických letů k těmto objektům a následnou interpretaci získaných dat.
České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA). Hera je součástí vůbec prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky srážky americké sondy DART se 170-metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší 800-metrové planetky Didymos.
Na čem pracujeme: Sluneční aktivita ovlivňuje lesnictví v České republice
Jak moc nás ovlivňuje sluneční aktivita? O efektech na technologické prvky již bylo napsáno mnoho. Studie, na níž se podílel i Michal Švanda ze Slunečního oddělení ASU, ukazuje, že svůj dopad má aktivita naší hvězdy i na dřevařský průmysl. Zdá se, že by mohla ovlivňovat výskyt kůrovcových kalamit.
Ondřejovská hvězdárna v jedné z reportáží Toulavé kamery
V reportáži odvysílané Českou televizí 29. září uvidíte největší dalekohled v České republice, areál historické hvězdárny a Dr. Pavel Spurný vás aspoň stručně seznámí se světovým prvenstvím naší observatoře - meteority Příbram, prvním případem meteoritů s rodokmenem na světě. Proto padne i jméno Dr. Zdeňka Ceplechy.
