Zimní výhled na západní obzor. Autor: ASU/J. Dudík
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“. V něm se mimo jiné dotýká otázky stability hvězdokup v extrémním gravitačním poli - např. u kupy IRS13 v Galaktickém centru poukázal na možnou neexistenci černé díry střední hmotnosti a nutnost aktualizovat naše teoretické odhady při hledání těchto objektů, které jsou dosud nevyřešenou otázkou současné astrofyziky.
Na čem pracujeme: Pozitivně driftující rádiové záblesky ve sluneční erupci
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Dopplerův ústav Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze každoročně uděluje cenu Václava Votruby za nejlepší disertační práci v oboru teoretické fyziky. Za rok 2024 byla udělena Viktorovi Skoupému z Astronomického ústavu AV ČR, jehož práci vedl Georgios Loukes-Gerakopoulos z Oddělení galaxií.
V rámci Edice Strategie vychází publikace "Evropské kosmické mise s českou účastí". Tato kniha pojednává o nejvýznamnějších projektech Evropské kosmické agentury (ESA) s českou účastí.
Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA při pravidelné výroční konferenci Americké astronomické společnosti, probíhající tento týden v National Harbor v Marylandu poblíž hlavního města USA, Washingtonu. Hned první den tohoto nejvýznamnějšího setkání amerických astronomů proběhla tisková konference NASA s názvem A Feast of Feasting Black Holes (hostina hodujících černých děr), v rámci které byly prezentovány nové výsledky hledání odpovědi na otázku, kolik superhmotných černých děr v centrech galaxií nevidíme, protože je zakrývá okolní plyn a prach, a pak také pozorování neobvyklého chování jedné superhmotné černé díry v centru galaxie 1ES 1927+654. Oba tyto oceněné výsledky mají i českou stopu.
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.
Na čem pracujeme: Voda na Měsíci v místech přistání misí Artemis
Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.
V noci z 24. na 25. prosince 2024 zpozoroval Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině novou kometu. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule.
Na čem pracujeme: Sluneční erupce vícebarevným pohledem
Že jsou sluneční erupce tím nejdynamičtějším projevem sluneční aktivity je všeobecně známo. Jejich vznik a vývoj však stále nejsou uspokojivě vysvětleny. Marta García-Rivas byla v čele rozsáhlého týmu pracovníků a studentů Slunečního oddělení ASU, který velmi detailně analyzoval netradičně bohatý materiál pořízený během jedné silnější erupce. V této studii si odborníci vystačili dokonce s analýzou jednoho jediného obrazového bodu.
Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií, který byl hostem hned dvou dílů pořadu Hlubinami vesmíru TV Noe. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváte k neutronovým hvězdám a černým dírám.
5.12. 2024 se nad tropickou džungli raketové základny Satish Dhawan Space Centre vznesla indická raketa PSLV‑XL, nesoucí na oběžnou dráhu misi Proba-3 Evropské vesmírné agentury. Díky tomuto úspěšnému startu se na její palubě do vesmíru vydal i obrovský koronograf ASPIICS, na jehož realizaci se významnou měrou podílela i Česká republika.
Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.
Gravitační vlny - připravujeme se na misi Evropské kosmické agentury LISA
Od 9. do 11. 12. 2024 proběhla v Praze konference vedená Evropskou fyzikální společností (EPS). V jejím rámci prezentovali vědci svou práci jak přednáškami, tak pomocí plakátů obsahujících jejich nejvýznamnější výsledky. V soutěži o nejlepší studentský plakát zvítězil Michal Stratený.
Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků. Výzkum s pomocí družice IXPE zaměřený na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 přinesl nový objev.
Kupy galaxií představují ideální laboratoře pro studium vývoje galaxií. ESO137-001 je jednou z nejlépe studovaných galaxií, kterým se mezi odborníky říká medúzové galaxie (Jellyfish galaxies). Pavel Jáchym z ASU byl součástí týmu, který s pomocí sítě zjednodušených modelů vyšetřoval nejrůznější fyzikální podmínky, které přispěly k charakteristickému tvaru tohoto hvězdného ostrova.
Na čem pracujeme: V hvězdokupě IRS13 není zapotřebí černé díry střední hmotnosti
Výskyt černých děr středních hmotností je pro současnou astrofyziku stále výzvou. Slibný kandidát na tento neobvyklý objekt se měl podle některých studií nacházet v centru hvězdokupy IRS13, která se nachází v širším jádru naší Galaxie. V. Pavlík z ASU vedl studii, která existenci tohoto typu objektu ve zmíněné hvězdokupě zpochybňuje.
Proba-3 - pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.
Česká hlava pro Jakuba Podgorného z Oddělení galaxií
Česká hlava ocenila v kategorii DOCTORANDUS, cena společnosti VEOLIA za přírodní vědy RNDr. Jakuba Podgorného, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR. Cena se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, obzvláště pak v matematice, fyzice, chemii, biologii a medicíně. Předání cen Česká hlava se uskuteční na galavečeru 24. 11. 2024 od 20:00 v
prostorách Fakulty humanitních studii Univerzity Karlovy a přenášen bude živě Českou televizí.
Zveme (nejen) studenty 6. prosince 2024 od 17 hodin na MFF UK v Praze Troji. Pořádá czechLISA, zajišťující českou účast na přípravě mise Evropské kosmické agentury LISA.
V sobotu 30. listopadu se naposledy rozloučíme s Josefem Zichou – inženýrem, konstruktérem, učitelem na ČVUT v Praze, výsostným muzikantem, výjimečným člověkem, který byl řadě z nás vzorem. Na hvězdárně působil mnoho let jako hlavní technik dvoumetrového dalekohledu, v posledních letech na hvězdárnu pravidelně přiváděl svoje studenty ze Strojní fakulty ČVUT. V Ondřejově byl známý svým láskyplným dirigováním Rybovy mše vánoční. Jeho dirigentský šarm a smysl pro kouzlo Rybovy čiré muziky činily z těchto koncertů radostnou a vyhlášenou událost přesahující do daleka hranice Ondřejova. Odešel, ale v našich vzpomínkách zůstává.
O Slunci krátce s profesorem Petrem Heinzelem ze Slunečního oddělení
Polární záře, výpadky elektřiny a telekomunikačních sítí, erupce, současná zvýšená aktivita. V seriálu V záři hvězd o tom všem hovoří prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Objev mini-Neptunu TOI-2458 b nám poskytuje nový náhled na formování planetárních systémů
Výzkum extrasolárních planet rozhodně neusnul na vavřínech. Obor se za poslední desetiletí výrazně rozvinul a od „pouhého“ hledání planet mimo Sluneční soustavu se posunul k jejich charakterizaci. S pomocí nejmodernějších přístrojů v kosmu i na Zemi získáváme přesné údaje, které jsou pak zpracovávány sofistikovanými metodami. Ján Šubjak ze Stelárního oddělení ASU a Centra pro astrofyziku Harvardské univerzity a Smithsonova institutu vedl tým, který pečlivě studoval vlastnosti vzdáleného planetárního systému.
Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“. V něm se mimo jiné dotýká otázky stability hvězdokup v extrémním gravitačním poli - např. u kupy IRS13 v Galaktickém centru poukázal na možnou neexistenci černé díry střední hmotnosti a nutnost aktualizovat naše teoretické odhady při hledání těchto objektů, které jsou dosud nevyřešenou otázkou současné astrofyziky.
Na čem pracujeme: Pozitivně driftující rádiové záblesky ve sluneční erupci
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Dopplerův ústav Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze každoročně uděluje cenu Václava Votruby za nejlepší disertační práci v oboru teoretické fyziky. Za rok 2024 byla udělena Viktorovi Skoupému z Astronomického ústavu AV ČR, jehož práci vedl Georgios Loukes-Gerakopoulos z Oddělení galaxií.
V rámci Edice Strategie vychází publikace "Evropské kosmické mise s českou účastí". Tato kniha pojednává o nejvýznamnějších projektech Evropské kosmické agentury (ESA) s českou účastí.
Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA při pravidelné výroční konferenci Americké astronomické společnosti, probíhající tento týden v National Harbor v Marylandu poblíž hlavního města USA, Washingtonu. Hned první den tohoto nejvýznamnějšího setkání amerických astronomů proběhla tisková konference NASA s názvem A Feast of Feasting Black Holes (hostina hodujících černých děr), v rámci které byly prezentovány nové výsledky hledání odpovědi na otázku, kolik superhmotných černých děr v centrech galaxií nevidíme, protože je zakrývá okolní plyn a prach, a pak také pozorování neobvyklého chování jedné superhmotné černé díry v centru galaxie 1ES 1927+654. Oba tyto oceněné výsledky mají i českou stopu.
