Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Na čem pracujeme: Selhání erupce filamentu v magnetohydrodynamické simulaci
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
V Polsku byl s pomocí našich výpočtů nalezen železný meteorit
V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech.
Máme zpracováno a přinášíme informace, co se během soumraku odehrálo v pátek 17. dubna 2026 na severní obloze. Přesně ve 20 hodin 53 minut a 59 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (dále označený také jako EN170426_185359) o hmotnosti kolem 100 kg složený převážně ze železa a niklu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami.
Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.
Na čem pracujeme: Náraz sondy DART do měsíčku Dimorphos zpomalil rotaci planetky Didymos
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.
Na čem pracujeme: Fyzikou podložená metoda výpočtu energií hvězdných erupcí
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
ZMĚNA ČASU - v noci ze soboty 28. na neděli 29. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu
I když astronomie dala lidstvu přesný čas, s přechodem na letní čas (SELČ), který nás čeká v noci na zítřek, nemá nic společného. Nepotřebujeme ho (stejně vše zaznamenáváme ve světovém čase UT). Letní čas dnes ani nic neušetří, naopak jeho zavádění stojí peníze a spoustě lidí přechod dvakrát ročně vadí. Jedná se čistě o administrativní opatření. Jen pozor, kdybyste se rozohnili, tak abyste nevzali útokem i zimní čas. Ten totiž neexistuje, resp. není u nás v současnosti zaveden. V průběhu roku u platí středoevropský čas SEČ a středoevropský letní čas SELČ.
Doktorandka Astronomického ústavu AV ČR Angelica Albertini uspěla v Ceně Wernera von Siemense
Mgr. Angelica Albertini, Ph.D., která působila jako doktorandka Astronomického ústavu AV ČR, se se svou disertační prací „Gravitational waves from large-mass-ratio black hole binaries“ zařadila v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense mezi TOP 10 nejlepších prací. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než 250 prací.
Na čem pracujeme: Unikátní Geminida, která nečekaně přežila rychlý a hluboký průlet atmosférou
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Na čem pracujeme: Výbuchy prvních hvězd vymetly prach z mladých galaxií: nové vysvětlení záhadně průzračného raného vesmíru
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Letní program pro studenty středních škol 27. - 31. července 2026, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR – Sluneční oddělení. Zažij týden na skutečném vědeckém pracovišti.
Na čem pracujeme: Novy v M31: Jsou stejné nebo jiné než novy v naší Galaxii?
Novy jsou jedním z nejzajímavějších jevů, které nám současná pozorovací astronomie nabízí. Již nějakou dobu nejsou tyto jevy sledovány jen v naší Galaxii, ale jsou dostupné i pozorováním galaxií dalších, například M31 v Andromedě. Kamil Hornoch z ASU je jedním z pionýrů této disciplíny a stal se v tomto oboru známým už jako amatérský astronom. V současnosti je nejúspěšnějším lovcem nov v cizích galaxiích a není tedy divu, že se stal spoluautorem impaktovaného článku, který se zabývá statistikou vlastností hvězd, které ve vedlejší velké galaxii vybuchly jako novy.
Na čem pracujeme: Jak změřit rotaci černé díry: první rentgenová polarimetrie systému GRS 1739–278
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
V poslední době se zvedla vlna zájmu o svícení ve venkovním nočním prostoru, zejména soustředěná na veřejné osvětlení a nevhodnost použití bílého světla. Jeho zastánci však apelují na dodržení bezpečnosti, např. v argumentačně chudém prohlášení.
Míří k Zemi asteroid? Riziko je malé, ale hlídáme to ...
„Každý rok máme v plánu hlídat několik desítek objektů. Opravdu nebezpečný, že by na nás mířil s nějakou větší pravděpodobností, doufám nebude žádný. Je ale potřeba sledovat i takové, které vykazují i relativně malé riziko srážky se Zemí,“ říká Mgr. Petr Pravec, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty.
Cenu Františka Nušla za rok 2025 obdrží emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Česká astronomická společnost udělí ve středu 28. ledna 2025 v prostorách Štefánikovy hvězdárny (Strahovská 205, Praha 1) v 18:00 své nejvyšší ocenění. Nušlovu cenu obdrží prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. za celoživotní práci a aktivitu v oblasti vesmírných těles s velmi silnou gravitací. Slavnostní akt předání a laureátská přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Prémie Jana Friče za rok 2025 udělena Jakubovi Podgornému
V pondělí 26. ledna 2026 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2025. Laureátem se stává RNDr. Jakub Podgorný, Ph.D. z Oddělení galaxií za soubor prací nazvaný ,,Pokroky ve studiu černých děr z rentgenové polarimetrie”.
Na čem pracujeme: Tepelné namáhání jako primární mechanismus fragmentace meteoroidů roje Geminid
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
A je to. První krok k historicky prvnímu měření jasu oblohy, chcete-li zjednodušeně světelného znečištění v Antarktidě. Měřící přístroj Sky Quality Meter byl dnes na Astronomickém ústavu AV ČR předán Pavlem Suchanem z programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo na cestu letadlem a ledoborcem výzkumníkovi Českého antarktického výzkumného programu Matyáši Šandovi.
Na čem pracujeme: Jak změna modelů hvězdných větrů přepisuje příběh hvězd u Sagittarius A*
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Poslechněte si rozhovor s Dr. Ondřejem Zelenkou z Oddělení galaxií ... o gravitačních vlnách
Jaké to je podílet se na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti - tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.
Na čem pracujeme: Když se magnetické siločáry trhají zevnitř -- nový pohled do nitra sluneční erupce
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Na čem pracujeme: Selhání erupce filamentu v magnetohydrodynamické simulaci
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
V Polsku byl s pomocí našich výpočtů nalezen železný meteorit
V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech.
Máme zpracováno a přinášíme informace, co se během soumraku odehrálo v pátek 17. dubna 2026 na severní obloze. Přesně ve 20 hodin 53 minut a 59 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (dále označený také jako EN170426_185359) o hmotnosti kolem 100 kg složený převážně ze železa a niklu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami.
Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.
Na čem pracujeme: Náraz sondy DART do měsíčku Dimorphos zpomalil rotaci planetky Didymos
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
