Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přelozena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? atd. Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
  

    Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.
  

   Dne 19. prosince 2007 si na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově připomeneme 40 let práce největšího českého dalekohledu. Tento přístroj byl uveden do provozu v srpnu 1967 při příležitosti 13. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se tehdy konalo v Praze. V letošním létě si tedy tento přístroj prožil své čtyřicáté narozeniny. Na Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i. v Ondřejově si toto výročí připomeneme po dokončení modernizace přístroje, koncem listopadu tento dalekohled dostal nový řídící systém.
  

   Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.
  

  Česká astronomická společnost udělila historicky první Kopalovu přednášku 2007 RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze 8. 12. 2007 v 11 hodin. Po předání ceny bude přednesena přednáška „Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky.“ Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
  

   Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2007 Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností 8. 12. 2007 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze v 15:15 hodin. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Precese a nutace: včera, dnes a zítra“, na kterou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
  

  Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na slavnostní shromáždění konané u příležitosti 90. výročí vzniku ČAS, které se koná v sobotu 8. prosince 2007 od 10:00 do 17:00 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze.
  

  Snímky komety 17P/Holmes pořízené ondřejovským 0,65 cm dalekohledem si lze prohlédnout na této adrese.
  

  U příležitosti 250. výročí narození Martina Aloise Davida a 210. výročí narození Josefa Morstadta se v pondělí 12. listopadu 2007 koná seminář (pozvánka – pdf 88 kB) a výstava (pozvánka na vernisáž – pdf 264 kB) v prostorách budovy Akademie věd ČR, Národní tř. 3, Praha 1.
  

  Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. pořádá ve dnech 9. a 11. listopadu (pátek a neděle) vždy od 9 do 17 hodin dny otevřených dveří, které jsou součástí Týdne vědy a techniky, který se v České republice koná od 1. do 11. listopadu 2007. Zpřístupněna bude hvězdárna v Ondřejově. Pražské pracoviště bude uzavřeno. 
  

  Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. pořádá ve dnech 9. a 11. listopadu (pátek a neděle) vždy od 9 do 17 hodin dny otevřených dveří, které jsou součástí Týdne vědy a techniky, který se v České republice koná od 1. do 11. listopadu 2007. Zpřístupněna bude hvězdárna v Ondřejově. Pražské pracoviště bude uzavřeno. 
  

  Dne 24. října 2007 upozornil španělský pozorovatel Ramon Naves, že periodická kometa 17P/Holmes prochází výrazným zjasněním (outburstem). V rozmezí několika dní zjasnila asi 400 000krát. Jedná se o dosud nejvýraznější rychlé zjasnění komety, které bylo zdokumentováno. Kometa je v současnosti na obloze pozorovatelná pouhým okem v souhvězdí Persea jako nápadný objekt hvězdného vzhledu. Není u ní pozorován ohon běžný pro komety, ale pouze hlava komety. 
  

  Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Datem jeho startu začíná každoročně celosvětová oslava lidského umu při dobývání vesmíru – Světový kosmický týden. Světový kosmický týden (World Space Week) je ohraničen dvěmi daty významnými pro kosmonautiku. Již výše byl vzpomenut start první družice světa dne 4. 10. 1957. Druhým datem ohraničujícím Světový kosmický týden je 10. říjen 1967 – tento den vstoupila pod záštitou Organizace spojených národů v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles. 
  

  Již potřetí se Astronomický ústav Akademie věd České republiky zúčastnil Evropské noci vědců. Ke 150 místům v 29 zemích Evropy se 28. září 2007 připojila i ondřejovská hvězdárna. Návštěvníci měli možnost podívat se na řadu odborných pracovišť a vyslechnout si odborný výklad.
  

  Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Zdarma!
  

  V rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year) se o víkendu 12. až 14. října 2007 uskuteční na hvězdárně ve Valašském Meziříčí mezinárodní populárně – naučný sluneční seminář určený zájemcům o tuto problematiku.
  

  V sobotu 22. září 2007 se na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR poprvé sešel český přípravný výbor se zástupci astronomických organizací a institucí v České republice, aby zahájil přípravu české účasti v Mezinárodním roce astronomie 2009.
  

  Nova Vulpeculae, jejíž spektra byla získána v noci ze 14. na 15. srpna 2007, je již devátou novou pozorovanou dvoumetrem během jeho čtyřicetileté historie.
  

  Japonský pozorovatel Hiroshi Abe objevil 8. srpna 2007 novu, která dostala označení Nova Vul 2007. Tento objekt jsme pozorovali v Ondřejově pomocí dvoumetrového dalekohledu, a to jak v standardním coudé spektrografu, tak v ešeletovém spektrografu (OESu) ve dvou po sobě následujících nocích 14./15. 8. a 15./16. 8. 2007. Spektrum má mimořádný průběh a vykazuje rychlou proměnnost. Obojí ilustrujeme na přiložených obrázcích. 
  

  Perseidy se předvedou nad americkými světadíly, v Evropě si užijeme jejich nárůst v ranních hodinách 13. srpna 2007.
  

  V pátek 8. června 2007 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Partnerem doprovodného programu byl také Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. Pro finalisty Astronomické olympiády jsme připravili exkurzi na naši observatoř v Ondřejově.
  

  Mimořádně bude ondřejovská hvězdárna přístupná veřejnosti také 5. a 6. července 2007.
  

  Zákryt začíná kolem 16:24 letního času. V tento čas dojde k takzvanému vstupu, neboli k zákrytu. Venušin srpek se svou oblou částí začne pomalu ztrácet za neosvětleným okrajem měsíčního kotouče. O víc jak hodinu později, v 17:46 se Venuše zase objeví.
  

  Přinášíme pár fotografií ze dne otevřených dveří IHY 2007 v Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i.
  

  Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. se zúčastní otevřené výstavy Věda v ulicích organizované Českou hlavou. Společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. a České astronomické společnosti bude ve dnech 22. a 23. června 2007 (pátek a sobota) na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze (v průčelí kostela). Pro veřejnost se bude dalekohledy pozorovat fotosféra a chromosféra Slunce a když bude zataženo, budeme alespoň demonstrovat "co dalekohled umí", tedy pojmy jako zvětšení, zorný úhel a zorné pole. K dispozici budou odborníci pro dotazy a také informační materiály. Přijďte se podívat, v pátek i v sobotu od 9 do 18 hodin.
  

  Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. Nebude chybět ani Česká republika. Zveme Vás na dvě pracoviště v ČR zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy, která budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost – Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově a Hvězdárnu v Úpici.
  

  Dne 14. května 2007 proběhla inaugurace nového ředitele Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., který byl jmenován předsedou Akademie věd ČR na základě doporučení výběrové komise a Rady pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. Staronovým ředitelem ústavu se stal Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
  

  22. května 2007 dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který nyní používáme). Začátek úkazu bude probíhat ještě za soumraku, ale bude viditelný. Letos už jsme jeden zákryt planety Saturn za Měsícem mohli pozorovat. Nastal 2. března v ranních hodinách a na většině území České republiky bylo jasno. Nynější květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturnu Měsícem nastane až 4. ledna 2025.
  

  Zveme Vás na Informační den Evropské jižní observatoře určený zástupcům českého průmyslu, který se bude konat 8. června 2007 od 10 do 16 hodin v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1, místnost 108
  

  Smutná zpráva: 24. dubna 2007 navždy opustil naše řady RNDr. Ladislav Křivský, CSc., dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu v Ondřejově, dlouholetý člen České astronomické společnosti, od r. 2001 její čestný člen, člověk mimořádných kvalit jak odborných, tak i lidských.
  

  Končící sluneční cyklus se s námi loučí jednou ze svých posledních velkých slunečních skvrn. Skvrna typu D se objevila ve středu 25. 4. 2007 na východním okraji slunečního disku asi 10 stupňů jižně od rovníku, doprovázena rozsáhlým fakulovým polem. Během 25. a 26. 4. bylo v této oblasti zaznamenáno několik slabých erupcí. Dá se předpokládat, že se skvrna může dále zvětšovat a bude doprovázena erupční aktivitou.
  

  Padesát let v budoucnosti naše Slunce začíná vyhasínat a tím ohrožuje samotnou existenci života na Zemi. Proto se k naší hvězdě vydává kosmická loď Icarus 2 s osmičlennou posádkou a obrovskou jadernou náloží, která by se měla pokusit Slunce znovu zažehnout. V těsné blízkosti Slunce ale posádka zachytí nouzový signál lodě Icarus 1, která před šesti lety zmizela beze stopy při pokusu o dokončení stejné mise...
  

  O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.
  

  Chyť hvězdu je mezinárodní soutěž pro studenty z celého světa organizovaná Evropskou jižní observatoří (ESO) a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii (EAAE). Týmy až do tří studentů mohou napsat projekt o vybraném tématu v astronomii. Ve zvoleném tématu zohledňují také to, jak velké dalekohledy, jaké např. používá ESO, mohou hrát úlohu ve výzkumu zvoleného tématu. Nejlepší práce posuzuje a vybírá mezinárodní porota. Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.
  

  Spektra novy objevené 15. 3. 2007 S. Nakanem z Japonska byla pořízena coudé spektrografem a ešeletovým spektrografem OES 2m-dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v druhé polovině noci 16./17. 3. 2007. Nova se nachází v souhvězdí Labutě (souřadnice J2000: R.A. = 20h28m12.52s, DEC = +41°48'37.6") v místě, kde bývala červená hvězda 18.5 magnitudy. Její jasnost byla v době pořízení spekter 7.9 magnitudy (odhad K. Hornocha). Podle dostupných údajů se spektrum hvězdy rychle mění, radiální rychlost měřená v absorpci v čáře Hα byla v předcházející noci 1200 km/s (měření Bisei Astronomical Observatory, Japonsko), ondřejovská data ukazují na rychlost 968 km/s a té samé noci o něco později naměřil C. Buil ve Francii hodnotu 900 km/s.
  

  Zveme vás na mimořádné pozorování úplného zatmění Měsíce v noci ze soboty 3. března na neděli 4. března. Otevřeno budeme mít zdarma od soboty 3. 3. 21:30 do neděle 4. 3. 2:00, předchozí domluva není nutná.
  

  V noci ze soboty 3. března na neděli 4. března nás čeká jediné letošní zatmění Měsíce viditelné u nás. Bude pozorovatelné v celém svém průběhu za výborných podmínek, samozřejmě bude-li jasno.
  

  První březnová noc roku 2007 pro nás přichystala zajímavý úkaz. V pátek 2. března v ranních hodinách (tj. v noci ze čtvrtka na pátek) planetu Saturn zakryje Měsíc. Měsíc na své dráze po obloze postupně zakrývá některé hvězdy a také planety. Na rozdíl od běžných každodenních zákrytů hvězd Měsícem jsou zákryty planet Měsícem mnohem vzácnější (planet je zkrátka výrazně méně než hvězd na obloze). Zákryt planety Saturn s prstencem je navíc mimořádně pěkným zážitkem.
  

  Výroční zprávou představilo v těchto dnech Centrum teoretické astrofyziky svoji roční činnost. Centrum teoretické astrofyziky bylo založeno v roce 2006 a sdružuje vedoucí vědecké instituce, které se v České republice zabývají astrofyzikálním výzkumem. Na CTA se podílí MŠMT jako poskytovatel finančních prostředků, finančně a projektově se podílejí Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. (koordinátor prof. Jan Palouš), Slezská univerzita (koordinátor prof. Zdeněk Stuchlík – Ústav fyziky PřF SU) a Univerzita Karlova (koordinátor prof. Jiří Horáček – Ústav teoretické fyziky MFF UK).
  

  Zimní hvězdné nebe je v současné době doplněno jasnými planetami. Hned z večera je možné nad jihozápadním obzorem spatřit velmi jasnou Venuši jako večernici, načervenalý Mars najdeme na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a o něco výš je ráno pozorovatelný také jasný Jupiter. Přibližně do poloviny února je možné těsně po západu Slunce spatřit nízko nad jihozápadním obzorem i planetu Merkur, která se nikdy od Slunce nevzdaluje příliš daleko a období její pozorovatelnosti jsou tudíž vzácná. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn. V jedné noci tedy můžeme přehlédnout všech pět planet pozorovatelných očima!
  

  Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu 3 sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv. bolid. Průlet bolidu vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií. Těmito jevy se mj. zabývá ve své profesionální náplni i Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., a protože se nám tento konkrétní úkaz podařilo plně objasnit, podáváme následující vysvětlení.
  

  V pátek 26. ledna 2007 byl z území České republiky, Německa a Rakouska pozorován denní bolid. Do Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. se zatím sešla dvě česká hlášení a k dispozici je také několik hlášení z Německa a Rakouska. Zatím nelze ani vyloučit, ani potvrdit, že by tento úkaz byl spojen s pádem meteoritu na zemský povrch, jako to bylo v případu bolidu Morávka pozorovaného ve dne 6. května 2000.
  

  V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“ se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce. Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckműllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi.
  

  V budově Akademie věd AV ČR proběhne cyklus přednášek v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku. Program zde.
  

  Na tiskové konferenci 23. ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice.