Ze silvestrovských zpráv vybíráme články "Veverky škodí hvězdárně" a "Vláda na Saturnu nebude dříve jak v roce 3258".
  

  Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1. 1. 2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen.
  

  Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve, než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu.
  

  Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech.
  

  Astronomický ústav Akademie věd České republiky si Vás dovoluje informovat, že dne 4. 12. 2006 ve 14:00 hod. byla na Státním zámku Sychrov vyhlášena a předána cena „Praemium Bohemiae” v kategorii za rozvoj vědních oborů, a to v oboru matematika a fyzika pracovníkovi Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Zdeňku Ceplechovi, DrSc.
  

  Zveme vás na seminář, který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906–1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity. Seminář se bude konat dne 29. 11. 2006 v posluchárně T1 v přízemí budovy A v areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK, V Holešovičkách 2, Praha 8. Program zde.
  

  Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního „odpadu“, který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.
  

  Tým pozorovatelů a astronomů zabývajících se dynamikou získal pomocí radarových pozorování dosud nejpodrobnější informace o povaze binární blízkozemní planetky. Radarové snímky planetky označené (66391) 1999 KW4 (zkráceně jen KW4) poskytly kombinaci velmi přesného a vysokého prostorového rozlišení s úplným pokrytím rotační i orbitální fáze, což se dosud při pozorování binárních systémů nepodařilo.
  

  V sobotu 14. 10. 2006 od 15:00 do 17:00 v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě se koná panelová diskuze na téma Astronomie po pražském valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (na témata Proč Sluneční soustava dále už jen s osmi planetami, Pohled na nejstarší hvězdy ve vesmíru, Česká astronomie v porovnání se zahraničím, Galaxie, Černé díry, Slunce a další promluví účastníci 26. valného shromáždění IAU). Z Astronomického ústavu AV ČR se panelové diskuze zúčastní Dr. Soňa Ehlerová, Mgr. Michal Bursa, Mgr. Michal Švanda a Pavel Suchan, moderuje a komentuje RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Panelová diskuze se koná v rámci doprovodného programu 16. Podzimního knižního veletrhu na téma Vesmír v nás a kolem nás, který se v Havlíčkově Brodě koná ve dnech 13. – 14. října 2006.
  

  Světový kosmický týden 4.–10. října (World Space Week) je rámován dvěma významnými daty kosmické historie: 4. října 1957 byla do kosmu, na oběžnou dráhu kolem naší planety vypuštěna první umělá družice – SPUTNIK 1. Deset let poté, 10. října 1967, vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, týkající se i Měsíce a dalších nebeských těles. Týden byl oficiálně vyhlášen Organizací spojených národů a během tohoto týdne se konají po celém světě akce a vzdělávací programy, které se vztahují ke kosmickým aktivitám.
  

  Od pondělí 2. do pátku 6. října 2006 probíhá Sluneční týden. Vyhlásila ho NASA, která tak chce přivést informace o Slunci do školních tříd. Jednotlivé dny Slunečního týdne představují různá témata, od Slunce jako hvězdy přes sluneční aktivitu a její působení na Zemi až po sluneční zatmění.
  

   Podle rozhodnutí švédské akademie věd získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 2006 John C. Mather z Goddardova centra pro vesmírné lety a George F. Smoot z Kalifornské univerzity v Berkeley za pozorování kosmického mikrovlnného záření družicí COBE, vypuštěnou NASA v roce 1989.
    

  22. září 2006 ve 21:36 světového času (UT) byl vypuštěn japonský satelit Solar-B. Po úspěšném vypuštění dostal japonské jméno HINODE (česky Východ Slunce). Jde o jeden z největších a nejvýznamnějších satelitů pro pozorování Slunce.
  

  V rámci Týdne vědy a techniky se budou na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR konat Dny otevřených dveří 10.–12. 11. 2006 vždy od 9 do 17 hod. Vstup zdarma, propagační a informační materiály k dispozici. Přijímáme i školy a skupiny. V případě jasného počasí možnost pozorování noční oblohy v západní kopuli vždy od 18 do 20 hod.
  

  Na předvečer podzimní rovnodennosti, 22. září 2006, Evropská komise vyhlásila již druhý ročník Evropské noci vědců. Astronomický ústav AV ČR v rámci Noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti.
  

  Zvečera ve čtvrtek 7. září 2006 nastane částečné zatmění Měsíce. Ale do zemského stínu vstoupí jen velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro „fajnšmekry“ či zkušené pozorovatele těchto úkazů.
  

  Překlad definice planety schválené na XXVI. Valném zasedání Mezinárodní astronomické unie.
  

  Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J. J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.
  

  21. června 2006 ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času začne astronomické léto. V tomto okamžiku dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu a bude tak v průběhu roku nejvýše nad obzorem, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Ve středu 21. června proto nastává i nejdelší den a samozřejmě také nejkratší noc.
  

  Právě vyšla minibrožurka o světelném znečištění (pdf 1.7 MB). Z grantové podpory Nadace Partnerství a za podpory Astronomického ústavu AV ČR ji tiskem vydala Česká astronomická společnost v květnu 2006.
  

  V pátek 22. září 2006 proběhne druhý ročník Evropské noci vědců. Organizátoři v Evropské komisi vyhodnotili loňskou účast České republiky presentovanou především astronomií jako vzorovou. Astronomický ústav AV ČR letos opět zpřístupní svá pracoviště v odpoledních, večerních a nočních hodinách.
  

  Exkurze pro veřejnost na hvězdárně v Ondřejově v průběhu 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie budou upraveny takto.
  

  Astronomický ústav AV ČR se zúčastní otevřené výstavy „Věda a technika v ulicích“ organizované Českou hlavou. Společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a České astronomické společnosti bude ve dnech 23. – 24. června 2006 (pátek a sobota) na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze (v průčelí kostela).
  

  V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann–Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry.
  

  Česká astronomická společnost vyhlásila Českou astrofotografii měsíce za duben 2006. Stala se jí fotografie úplného zatmění Slunce Prof. Miloslava Druckmüllera a Petera Aniola z Brna pořízená v průběhu zatmění v Libyi.
  

  Astronomický ústav AV ČR vypisuje konkurz na místa pro postgraduální studenty astronomie a astrofyziky.
  

  Ve středu 29. března u nás proběhne částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. na Sahaře a také v Turecku pozorovatelné jako úplné. Částečné zatmění bude u nás trvat přibližně 2 hodiny.
  

  V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.
  

  V podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny.
  

  Mars se s námi v těchto dnech „loučí“ v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády. 16. února večer jej spatříme necelé tři stupně jižně od této hvězdokupy (bude tedy pod ní). Mars stále patří mezi jasná tělesa na obloze a v seskupení s hvězdokupou Plejády, která vypadá jako velmi malinkatý „Velký vůz“ je v souhvězdí Býka očima snadno nalezitelný. 22. února se pak ocitne ve „zlaté bráně ekliptiky“ mezi nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka Aldebaranem a Plejádami. I toto seskupení bude dobře pozorovatelné očima. Mars je na obloze většinu noci, zapadá dvě hodiny po půlnoci.
  

  Bezoblačná noční zimní obloha láká každoročně zájemce o astronomii k pohledům na záplavu jasných jiskřivých hvězd. V letošním roce je ale zimní nebe doplněno ještě další čtveřicí objektů – čtyřmi jasnými planetami. Večerům vládne načervenalý Mars, nad ránem se stále časněji na východě objevuje nepřehlédnutelný Jupiter a za ranního svítání i planeta Venuše. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn.
  

  Před dvaceti roky, 28. ledna 1986, explodoval 73 sekund po startu z floridského Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral americký raketoplán Challenger. Všech sedm astronautů na jeho palubě zahynulo…
  

  Český robotický teleskop FRAM, který je součástí mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině, objevil v úterý 17. ledna v 7:52 h středoevropského času velmi jasný optický protějšek záblesku záření gama.
  

  Že noční lyžování není pro přírodu a ochranu nočního životního prostředí snadné, že lze sjezdovky osvětlovat špatně a bezohledně, ale také ohleduplně, to se můžete dočíst v článku "Krkonoše: noční romantika, nebo světelný cirkus?" na adrese na serveru idnes.cz.